Slečna doktorka

12. července 2012 v 18:32 | Elysia |  Den za dnem
Tak už mám skoro za sebou druhej týden v pracovním nasazení. Teda ne tak úplně, minulej týden v pondělí jsme měli všichni nově nastoupivší samá školení a přednášky o chodu a běhu psych. léčebny a tak jsem načisto na oddělení nastoupila až v úterý. To i středa rychle utekly a poslední dva pracovní dny byly svátky, takže jsem ten rozjezd měla hezky pozvolna. A tento týden taky nemám v kuse, protože včera jsem měla volno kvůli promoci. Takže všehovšudy mám zatím odpracováno 5 dní. Ze začátku mi to vůbec nedocházelo. Připadala jsem si zase jako jen na nějaké praxi, která za pár týdnů skončí. Jenže ona neskončí (aspoň doufám:D). Vlastně mi všechno tak nějak začalo docházet až včera. Pomohla tomu zřejmě ta promoce, že už mi došlo, že tu školu mám opravdu za sebou a opravdu chodím do práce a opravdu za to (zatím nic moc nedělání) dostanu plat. Jsem ráda, že jsem hned na začátku narazila na takové fajn lidi, kteří mě do všeho pomalu zaučujou, nevadí jim mé blbé dotazy na všechno a jsou natolik rozumní, aby věděli, že vlastně nic moc nevím a neumím a že to podstatné mě teprve musejí naučit oni. Začínám na oddělení většinou dementních babiček, takže je to místy smutné, místy trochu děsivé, občas i úsměvné. Nevím, jak dlouho tam budu, ale postupně bych si měla projít všemi odděleními, tak uvidím, kde se mi zalíbí nejvíc a jestli pak budu mít možnost tam zůstat. Nejhorší je ale, jak jsem předpokládala, samozřejmě vstávání. Sice vstávám v 6, což není taková hrůza, ale i tak mi to nejde. A dneska jsem byla poprvé na obědě:D. Celkem dobrý, ale nebylo to to, co to mělo být, což mě trochu naštvalo. Protože na kuřecím závitku se sýrem jsem se těšila hlavně na ten sýr. Nakonec tam bylo všechno od vajíčka, přes papriku až po slaninu, ale sýr nikde. To takového sýromila, jako jsem já, dokáže naštvat.
A co vůbec nechápu je fakt, že lidi chodící do práce, jsou schopni něco mimo ni ještě dělat. Nedej bože mít děti. Já příjdu domů vyšťavená, osprchuju se, najím se a už je večer, takže akorát tak jeden díl seriálu a spát. Ne, fakt nevím jak to vydržím celej život, ale doufám, že mě ta práce aspoň bude opravdu bavit. Zatím baví, i když se těším až do toho víc zapluju, abych mohla taky něco dělat trochu samostatně a ne furt za někým lozit jak ocásek a pořád se ptát a všechno si nechávat kontrolovat. Tak uvidím, co příjde, snad to bude aspoň podle mých očekávání, snad to bude i lepší:).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 onni onni | Web | 14. července 2012 v 18:56 | Reagovat

ach, holka, jka ja te chapu :D tedy, mam na mysli to tve polemizovani nad tim, jak maji lidi chodici do prace cas na neco jineho. No, zalezi jakou praci delas ale.. je to o zvyku.. mi trvalo dlouho nez jsem byla schopna prijit z prace a delat jeste neco konstruktivniho.. nemela jsem vubec zadnou energii, chut, nic. Ale to je tim, jak clovek prepne na uplne novy rezim. Telu to da proste zabrat a potrebuje hodne odpocivat a nerusit se jinyma vecma. Po case se to spravi, ackoli si driv nebo pozdeji musis uvedomit, ze uz nic nebude tak jako kdysi. Tedy, samozrejme, pokud mas klasickou praci, kde makas, ne jak nekteri, kteri delaji treba jenom na pul ovazku nebo v te praci akorat spi nebo koukaji na filmy. A ano, par takovych znam, zajimave je ze bez vyjimky jsou to chlapi :D my zenske jsme proste srabi :D co ja vim, treba mi z toho jednou hrabne, odstehuju se nekam do lesu a budu se zivit korinkama.. a ty deti? No, ja treba chci jenom jedno, to se myslim zvladnou da.. vic bych jich nechtela, aspon ne hned po sobe.. moje znama mela ani ne dvouletou dceru, rekli si, no tak ji poridime bratricka nebo sestricku.. a ups, ma trojcata a doma ted ctyri male holky. Nebo jsem ted byla na dovolene, kazdou chvili rodinka s dvema malyma deckama, si rikam, co ta baba z te dovolene vubec ma? Jo, mit deti je super, a deti jsou nase budoucnost, ale proc v dnesni dobe, kdy si zenska muze dovolit mit sve vlatsni pohodli si udela tolik deti...:D:D

2 Elysia Elysia | 14. července 2012 v 19:42 | Reagovat

[1]: eště přes to léto se mi to zdá trochu lepší, protože je dlouho světlo, ale až budu v zimě chodit do práce i z práce za tmy, tak mě asi jebne a budu si krást antidepresiva:D ale tak snad si zvyknu no..s dětma to nechávám budoucnosti, zatím bych chtěla 2, ale uvidím, třeba budu mít nad hlavu toho jednoho, třeba se mi to zalíbí a budu jich chtít víc:D a třeba mi to příroda neumožní a nebude žádný..uvidíme, tyhle plány se stejně časem mění:D ale trojcata! to musí být fakt mazec, to si nedokážu představit!:D

3 onni onni | Web | 14. července 2012 v 21:39 | Reagovat

[2]: jo, trojcata, a ja rikam, jeste ma dvouletou dceru.. me by hrablo..:D jo, taky jsem parkrat premyslela o tom, co bych delala kdybych nemohla mit deti a jak by v jistem smyslu byl takovy zivot osvobozujici..

Ja zacinala makat v unoru loni. Byla silena kosa, hnusne, tma skoro cely den a ja byla naprosto v prdeli. A nebudu predstirat, skoncila jsem u psychiatra, dostala nove leky.. a svet byl zase o neco krasnejsi :) (u me byl teda problem hlavne v tom, ze jsem nespala, nespavosti trpim uz od svych 17 let, takze jsem spala treba jen 4 hodiny denne, byl to fakt pruser.. ale tak ja jsem taky pripad jak noha :D)

4 elysia elysia | 21. července 2012 v 21:35 | Reagovat

[3]: spat jen 4 hodiny, to by me zabilo, mam co delat, kdyz se mi to stane jednou za cas. kdybych nespala opakovane, to bych taky skoncila na praskach, to se ani neni cemu divit..
minulej vikend u nas byly na navsteve znamy (3 sestry) se trema klukama ve veku 4-7 let, hlídala jsem je jen chvíli a byla jsem na odpis. hned jsem si vzpomnela na tu tvou znamou s trojcatama a uprimne ji litovala:D

5 Lúmenn Lúmenn | Web | 3. září 2012 v 19:36 | Reagovat

Je fakt, že je to šok - do práce musíš, ale bulat školu vždycky nějak jde. Bulat práci znamená nemít peníze a pak už se to táhne a táhne. Novej režim ale brzo najede a bude to lepší, aspoň to vidím na lidech v mém okolí, já jsem takový ten věčný flákač a práci mám dost nenáročnou a ještě ne na plný úvazek, nicméně vidím na kamarádech, že to de, mít jak práci, tak zajímavý život. Držím pěsti, ať tě to dál baví a najdeš se v tom:))

6 Nebožka Nebožka | Web | 7. září 2012 v 17:03 | Reagovat

Mně by hrozně zajímalo, co přesně vlastně děláš, jestli teda můžu být tak zvědavá:) To přijdeš na oddělení a sedíš u sebe v ordinaci (nebo nejsi v ordinaci?), nebo obcházíš oddělení a povídáš si s těma lidma? Nebo máš už nějaký pacienty, co ti přidělili, oni za tebou občas přijdou a ty jim teď taky předepisuješ léky a tak podobně?

7 Nebož Nebož | 7. září 2012 v 17:03 | Reagovat

*mě

8 Elysia Elysia | 7. září 2012 v 19:13 | Reagovat

[6]: no probíhá to zatím zhruba tak, že příjdu na oddělení, jdu na vizitu, což spočívá v tom, že všechny obejdu, zjistím jak se toho dne mají, jestli mají nějaké potíže (ať už psychiické nebo somatické), pak to jdu zapsat, protože teď se musí zapisovat každej prd, takže zapíšu do papírů, co jsem se dozvěděla a popřípadě co s tím budu dělat. to znamená, že když je někdo bez problémů, tak to jen zapíšu a hotovo. a když někdo nějakej problém má, tak buď vymyslím sama co udělat nebo se poradím se staršíma a zkušenějšíma nebo si rovnou zavolám na zhodnocení internistku, kterou mám většinou k dispozici. vzhledem k tomu, že jsem momentálně na gerontopsychiatrii, tak řeším pomalu častěji právě ty fyzický potíže. Čili buď upravím léky, nechám sledovat tlak, měřit cukr, naordinuju odběry krve, nechám si udělat laboratoř podle toho, co potřebuju vědět, popřípadě si objednám specializovanější vyšetření a pak dál postupuju, podle toho, co mi který odborník doporučí. Tak to by bylo stran somatických potíží, prostě taková doktořina v klasičtějším stylu, což asi znáš pokud jsi sama byla někdy v nemocnici. A pak jsou ty psychické potíže..a tam to zatím taky nemám tak rozmanité, protože vetšina diagnóz na "mém" oddělení zní demence. a tam se toho moc dělat nedá. Respektive zase můžu upravovat léky podle toho jaký to má projevy, některý jsou občas dost neklidný až agresivní, některý zase naopak navíc k tomu v depresi nebo naopak až na pokraji mánie..teď to zní jako bych jen předepisovala léky a moc se s nima nebavila, pravdou je, že bych víc jednou chtěla provozovat tu "mluvící" psychiatrii než tu lékovou, ale zrovna na tomhle oddělení se problémy milým slovem nevyřeší(většinou)..ačkoli je i to milé slovo samozřejmě potřeba...ale jelikož ten kontakt přece jen preferuju, vybrala jsem si oddělení s těma šikovnějšíma a schopnějšíma babčema (máme to rozdělený na 3 patra, podle tíže stavu a já si mohla víceméně vybrat, který oddělení chci na starost)
no a až tohle všechno udělám, tak často příjde někdo na příjem, někdy není nikdo, někdy i tři za den a ty příjmy dělám zase většinou všechny já a to pro všechny ty tři oddělení abych se je naučila pořádně dělat a sama hodnotit ty různé psychické funkce, které se zjišťujou a popisujou. příjem spočíví v tom, že danou osobu vyzpovídám, zjistím, co má subjektivně za potíže, občas, pokud příjdou v doprovodu rodiny nebo aspoň z dokumentace od odesílajícího lékaře i objektivně, pak ji vyšetřím zase i somaticky, udělám z toho nějakej závěr a zase sepíšu. a nechám si to zkontrolovat:D. opakem jsou pak zase propuštění, kdy je potřeba napsat propouštěcí zprávu, ale to je jednodušší. a pak jou další věci, které nedělám každej den, ale taky se občas objeví, takže vypsání úmrtního listu (to jsem ještě nedělala, ale už mi to ukazovali), nebo napsání takovýho posuzovacího papíru pro domovy důchodců, kam mají ty naše pacientky podanou žádost o umístění nebo se prostě vyskytne nějaká komplikace, někdo je ráno v pohodě a nic mu není a najednou po obědě dostane třeba infarkt, takže se to pak musí hned řešit...a tak nějak to teda je..od října půjdu na oddělení s mladšíma, takže tam to zas bude jiné, ale doufám, že jsem ti aspoň trochu srozumitelně nastínila, co teda vlastně zrovna dělám:)

9 Nebožka Nebožka | Web | 8. září 2012 v 14:31 | Reagovat

[8]:Ó, děkuji ti za vyčerpávající odpověď! Už mám jasnější představu. Nějak jsem si to nemohla pořád představit, co přesně dělá člověk, čerstvý absolvent, jak moc se může pouštět do lékařských vod a zákoutí:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama