William Faulkner: Srpnové světlo

18. dubna 2012 v 11:42 | Elysia |  Knihovna
William Faulkner bývá označován za klasika jižanské americké literatury a Srpnové světlo za jedno z jeho stěžejních či vrcholných děl.
Obsah - obsahuje spoilery:
V knize se odvíjejí příběhy hned několika lidí, jejichž osudy spolu tak docela ani nesouvisejí. Jednou z hlavních postav je sirotek Joe Christmas o jehož životě se postupně dozvídáme víc a víc formou retrospektivních vyprávění. Narodil se mladé dívce, která ho měla s nějakým potulným "cirkusákem", jejímž rodičům ale vadil hlavně jeho původ. Ačkoli snad nebyl černoch, ale jen míšenec (to vlastně není jednoznačně řečeno, co byl vlastně zač), pro rodiče dívky to byl prostě negr a tak jí nedovolili s ním odejít. Dívka při porodu zemřela a dědeček Joea odvedl do místního sirotčince. Protože byl ale sám tak trochu ujetej, nechal se tam zaměstnat, aby na něj mohl dohlížet. Po průšvihu s jednou sestrou se ho snaží unést s úmyslem dát ho do sirotčince pro černý, že se tam bude mít líp. To mu ale nevyjde a Joea nakonec adoptuje farmář, kterej zrovna nejde pro ránu daleko. Citově strádající Joe si v sobě zároveň nese mlhavé vzpomínky na své útlé dětství, kdy se mu děti v sirotčinci posmívaly, že je negr a sám se tak zmítá v nejistotě o svém původu. Nejdřív se snaží popřít, že by s černochy měl cokoli společného, jelikož ale s bílými nevychází, začne pochybovat a naopak se utvrdí v tom, že má v sobě negerskou krev. Pro jeho na první pohled bělošské vzezření, ale nezapadá ani mezi černochy a je z něj nikam nepatřící vyděděnec. Svého adoptivního otce nakonec zabije a utíká do Jeffersnu, kde se zaplete s místní vdovou a začne prodávat na černo whisky spolu s jedním místním dost blbým chlápkem.
Další z hlavních postav je dívka Lena, která ve vysokém stadiu těhotenství přichází do Jeffersonu hledat otce svého díťete, který slíbil, že půjde hledat práci aby jim vydělal na dům a pak pro ni pošle. Samozřejmě to byly kecy a ten parchant prostě vzal kramle. Nicméně Lena je buď tak blbá, že to nevidí, nebo to nechce vidět, protože je hluboce přesvědčená, že rodina musí být pohromadě a že ho snad ten malej až se narodí nějak přesvědčí aby si ji vzal. Při příchodu do Jeffersonu ale narazí na dělníka Byrona Bunche, který se jí ujme a když zjistí koho hledá, snaží se ji raději držet dál od všeho dění, protože v popisu otce Lenina dítěte pozná právě toho parťáka Joa Christmase.
Joe mezitím zabije onu vdovu se kterou se schází a uteče. Jeho parťáka zavřou a Byron aby Lenu ušetřil toho všeho jí stále nic neříká. Asi taky proto, že se do ní sám zamiluje, ale má z toho všeho tak těžkou hlavu, že se chodí radit se svým přítelem pastorem Hightowerem, kterej mu ale moc nepomůže, protože je sám taková stará troska. A právě jeho osud je dalším z příběhů, které se v knize prolínají.
Nakonec Lena porodí, ale otec jejího díťěte zase uteče a ona tvrdohlavě jak mezek se chce vydat za ním. Byron tedy slíbí, že jí pomůže i když nejspíš čeká, že si jednoho dne Lena uvědomí, že to nemá smysl a zůstane s ním.
Joa nakonec taky chytnou a trest smrti ho nemine.

Můj dojem:
Počtení to bylo zajímavé, minimálně zase něco jiného. Myslím, že docela věrně a realisticky odráží dobu, kdy sice černoši už nebyli otroky, ale zároveň nebyli bílými bráni jako lidé, ale spíš jako zvířata nebo minimálně podřadná forma lidí a kdokoli byl trochu tolerantnější a bavil se s nimi, byl automaticky vyřazen na okraj společnosti. Líbilo se mi takové nezaujaté autorovo podání, Joa ani nelituje pro jeho kruté dětství, ani neodsuzuje za vraždy, kterých se dopustí, zkrátka zůstává tak nějak mimo a jen čistě vypráví příběhy lidí, na jejichž osud si už musíte udělat názor sami. Trochu mi vadilo to uspořádání, kdy se chvíli jedná o Lenu, chvíli o Joa, chvíli o minulost Hightowera a to všechno ještě různě retrospektivně, takže pak chvílemi nevíte, jak si to poskládat dohromady a kolikrát čekáte, jak se jejich osudy propletou a ono nic..Taky mi vadila ta Lenina naivita až blbost, ale někdo jiný by třeba ocenil její vytrvalost a odhodlání:). V souhrnu teda můžu doporučit spíš jako četbu pro náročnější ke vzdělání než k fantastickému počtení, po kterém je vám líto, že kniha končí, nicméně ať tak či tak, litovat ztraceného času určitě nebudete.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama