No time

8. dubna 2012 v 14:52 | Elysia |  Den za dnem
V poslední době se mi už několikrát stalo, že jsem začala psát článek a pak ho pro nedostatek času nedopsala. A pak už byly většinou pasé, tak jsem je posléze i smazala. A přitom v hlavě jsem jich napsala hafo, ale teď když k tomu sednu, tak ani nevím jak začít nebo co dřív. Skončila mi konečně praxe z chíry, poslední dva týdny mi odpustili. Jinak bych tam už asi chcípla. Fakt nemáte tušení, co to bylo za nudu. Nic proti, ale chirurg je podle mě taky diagnóza. A možná, že to je jinde jinak, jen tady u nás jsou prostě divní. Ale zato fest divní. Všíchni strašně jakože ochotní, ale přitom, jsem si spíš připadala jak nešikovně zaparkovanej vozík, co akorát překáží. Když jsem něco chtěla vidět (nedejbože dělat), musela jsem se vyloženě vnutit a i pak mě někteří přehlíželi, jako bych tam ani nebyla. Ale tak co, chíru bych stejně dělat nechtěla, ani kdyby ta psychina nevyšla. To bych měla milion jinejch alternativ, než abych nadosmrti držela háky. Ale na druhou stranu to bylo dobrý, že jim zas aspoň bylo jedno, jestli tam jsem či nejsem, jak brzo chodím domů nebo jestli mě mimo ranní sezení někdo pak jěště viděl. Tak jsem aspoň dočetla knížku, kterou jsem si půjčila od švagrové už o vánocích. Devil wears Prada. Což sice není vyloženě knižní žánr, po kterým bych normálně sáhla, ale bylo to v originále, tak jsem si chtěla trochu procvičit angličtinu a navíc jsem předtím viděla i film, tak jsem si říkala, že když tomu nebudu rozumět, tak to nebude snad tak zlý, protože aspoň vím o čem to je. Nakonec jsem měla radost, že jsem tomu rozuměla aniž bych potřebovala vidět film, sice né každý slovo, tak dobře na tom nejsem, ale obsah jo. Což mě potěšilo samozřejmě. A pak mě přepadla čtenářská touha zase po něčem českém, tak jsem sáhla do knihovny po Konci punku v Helsinkách (taky od vánoc, ale na to přes učení a louskání ďábla v Pradě nebyl čas). A přečetla jsem ho za 3 dny:). Až je mi to líto, že to bylo tak rychlé. Teď už mi tam zbývají jen Lži na pohovce, ale to nějakou dobu vydrží, protože teď to začínat nebudu, musím se zas začít víc učit a jakákoli rozečtená knížka by mě sváděla k neučení. A pak budou narozeniny, tak snad dostanu do zásoby něco dalšího. Nebo to jistí Levné knihy:D.
Procvičení angličtiny se hodilo. Minulej víkend jsem jela za au-pairující (čti operující :)) schwester do Mnichova a i když jsem měla na gymplu němčinu 4 roky, tak si stejně pamatuju akorát das auto. Takže se angličtina hodila. Tam totiž anglicky umí asi každej. A bylo to skvělý, nemáte ani tušení jak. Jeden víkend byl málo. Je to pěkný město a lidi jsou neuvěřitelně otevření a spontánní a přátelští a prostě skvělí. A vzhledem k tomu, že je to bavorsko, tak taky dobrý jídlo a vynikající pivo! Já to tu (v ČR) sice mám ráda a nikam se stěhovat neplánuju, ale i tak mi to tam přišlo úžasný, stejně jako v tom Norsku nebo Beneluxu. Takový jinačí, lidi milejší..jo asi to bylo hlavně těma lidma. Příjde mi, že jinde nikde nejsou lidi tak sobečtí, tolik si sami nehledí na to aby jen oni měli co nejvíc peněz a majetku a nejlepší zábavou pro ně není večerní sledování ordinace a pomlouvání sousedů. Až je mi z toho trochu smutno, že jsme takoví. Ale třeba mi ti tak jen připadá. Zase cizinci, co tu byli většinou říkají, jak se jim tu líbí a ve srovnání se svými krajany nás taky vychvalujou. Tak nevím, všude to asi bude mít svý mouchy a člověk tam musí asi žít dýl aby zjistil, jací ti lidi tam opravdu jsou. Ale i tak si prostě o Češích myslim svoje:D..protože kdyby nic, tak jsme minimálně strašně omezení, ale myslíme si o sobě, že jsme pupek světa..
Zítra velikonoce..kdo se těší? Mě je to tak nějak u zadku, spíš se bojim, že nebudu mít klid na učení, protože od zítřka už fakt musím pořádně začít:D.
To jsem se zas rozepsal aniž by to bylo v plánu, ale aspoň jednou to teda zavčas skončím než mě něco vyruší...
Taky jsme byli v BMW Weltu, já autům nerozumím, ale tohle se mi líbilo, už jenom kvůli té barvě (no jo ženská):D
Ale že by mi slušelo?:D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lili Lili | 8. dubna 2012 v 15:26 | Reagovat

To já si právě zítra povinně dávám pauzu. Během pěti dní jsem přečetla asi 200 stránek o němým filmu, tak si chci dopřát pohov než se vrhnu, já nevím, třeba na studium literatury. Každopádně jsem na sebe pyšná a jak jsem líná a občas se nedokážu k něčemu dokopat, tak si zas občas nedokážu dopřát odpočinek a jedu a jedu a nedochází mi, že mi z toho už začíná hrabat :-D

2 Nebož Nebož | Web | 12. dubna 2012 v 15:43 | Reagovat

Teď´s mi připomněla hromadu rozepsaných článků u mě na blogu asi rok zpátky. Většina těch článků se týkala rozchodu, který byl pro mě dost bolestný, ale tak nějak lituju, že jsem to smazala. Začínalo to hystericky zoufalýma článkama a končilo naprostou smířeností s faktem, že už mě nikdo nebude mít nikdy rád. Bylo zajímavý pozorovat, jak se měnily moje postoje. Žádný dlouhý litanie to nebyly, většiny jen takový torza. Ale beztak si říkám, že je dobře, že někdy ty články ani nedopíšem, můžem si pak listovat tím, co jsme si myslely tehdy a tehdy. . .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama