Banda línéch tlustoprdů

12. listopadu 2011 v 15:29 | Elysia |  Postřehy, úvahy, názory
V úterý jsem byla po měsíci zase v Hradci. Odbyla jsem si státnice, sešla se s kámoškama, ale než mi pak jel vlak domů, tak mi zbývalo ješte trochu času. Rozhodla jsem se čekání na nádraží nahradit bloumáním po jednom z takových těch obchodních center, kde najdete všechno od předraženýho hračkářství až po všechny ty typické řetězce nabízející zejména mladým slečnám poslední výkřiky módy. A tohle centrum má 2 patra. Hádejte, jak se asi dostanete do vyšší etáže budovy? Ne po schodech, ani po jezdících schodech nebo chcete-li eskalátoru, nýbrž po jezdícím pásu, aby se i maminy s kočárkama pohodlně dostaly k dalším možnostem nákupu. Pomineme tyhle okočárkované maminy a důchodce o berlích, kterých tam je stejně asi tolik jako metalistů na baletu, protože se asi težko půjde bábi s fofrklackama vyšňořit do Tally Weijl. Nebo si snad půjde nechat udělat dlouhatánské gelové nechtíky aby byla náležitě in? Hádáte správně, že ne. Když tedy vyřadíme nemohoucí, nechodící a tlačící těžká břemena, zbyde nám z množiny všech, kteří se tam vyskytujou, pořád většina, kterou tvoří převážně mladý holky, sem tam ňákej nagelovanej borec, ale taky ženský středního věku výjimečně i s doprovodem manžela, náležitě otráveného z nakupování. A co mají tihle všichni dohromady společného? Ano, tentokrát hádáte správně - jsou líní jako vši. Jakmile nastoupí kdokoli z nich na onen pás, co je bez námahy vynese do dalšího patra, jako by ochrnuli. Jako by se po tom pásu nedalo normálně chodit. A tak tam stojí a vezou se opravdu "závratnou rychlostí" dokud nedorazí tam, kde už se zase musejí po svých. Kolikrát mám pocit, jako by je to až bolelo, vůbec se pohnout. Viděli jste Wall-eho? Jsou přesně jako ti lidi na té lodi. Jen si vezou svoje pupky a čekají, až se jim všechno naservíruje až pod nos. Což o to, kdybychom byli národ štíhlých vitálních lidí asi by mě zarazilo jen to, že takhle marní čas. Ale vzhledem k tomu, že většina těch lidí, co se veze má minimálně pár kilo navíc, by jim neuškodilo, kdyby si ty svoje tlustý prdele jen nevozili, ale taky se aspoň občas trochu pohnuli. Někdo může namítnout, že těch pár kroků už je stejně nespasí, ale na to já namítnu, že je to ani nezabije. A stejně jde spíš o ten princip. Když mám na výběr, tak zvolím schody normální a ne ty jezdící a když už na výběr není, tak i po nich šlapu nahoru než abych tam jen tak stála..teda pokud mi to dovolí situace a není ten eskalátor zarvanej lenochama. A tak je to tady vlastně se vším. Nejlíp si všechno nechat přinést, dovézt, i do sámošky za rohem jet autem a místo procházky čučet na televizi. Neříkám, že já jsem bůhví jakej sportovec, převážnou většinu času taky sedím na zadku protože se učím a když ne, tak jsem z toho tak vyčerpaná, že se na nic nezmůžu, třeba teď když jsem v úterý udělala ty státnice, byla jsem tak vyřízená, že jsem celou středu i čtvrtek strávila až nechutně líným flákáním. Ale tohle mi nikdy nevydrží moc dlouho, začnu si připadat jak pomalu hnijící mrtvola. Pak už musím něco dělat a tak jsem včera vyrazila na nákupy do Olomouce. Moc jsem sice nepochodila s dárkama, ale koupila jsem si aspoň boty:). Nicméně jsem aspoň chodila několik hodin v kuse a měla pak pocit, že konečně zas něco dělám, že se hýbu a žiju. Ale opět jsem byla nucena využít eskalátor. Opět ten samý problém. A i když jsem za ten den byla už úplně uchozená, stejně mě to nebaví tam jen tak stát. No musela jsem. Přede mnou fúra lidí, co by jim asi upadly nohy, kdyby těch pár kroků udělali a tak jsem se jen vezla a připadala mi ta jízda nekonečná a přišlo mi, že kdyby v tu chvíli vypadl proud, ti lidi by tam stáli dokud by zase někdo nenahodil pojistky. Ne nikam jsem nespěchala, ani nejsem přehnaně akční, jen prostě nevidím ten smysl v tom si tam postát. To je jako byste se najednou zastavili na ulici a chvíli jen tak stáli, protože..proč by to vlastně někdo dělal? Radši to utnu než se začnu opakovat. Jen se zeptám, jak to máte vy? Taky se rádi povozíte nebo vás to zdržuje a rozčiluje jako mě?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lili Lili | 13. listopadu 2011 v 15:03 | Reagovat

Ten konec mi připomněl vtip s blondýnou ve výtahu a s blondýnou na eskalátoru. Nic proti, taky už jsem zase blond :-D
Upřímně já jak kdy. Z principu ráda chodím a procházím se, ale někdy se svezu. Takový pás je i v Praze na hlaváku a tam se ráda jen tak vozím a kochám, bradičku nahoru, jak královna v průvodu :-D Jak se mi chce

2 onni onni | Web | 15. listopadu 2011 v 14:17 | Reagovat

1) po eskalatoru i jezdicim pasu stejne chodim, protoze me nebavi na tom stat (pokud zrovna nejedu s nekym a nedrbu a nebo je to zacpany)
2) kdykoli jdu nakupovat do obchodaku, tak jsem vecer totalne vystavena. Jakobych ubehla maraton. Ono totiz prechazeni z jednoho obchodu do druheho, hlavne, kdyz se do toho obchodu vracis z druhe strany obchodaku aspon 3x, protoze si rikas, jestli si tu vec fakt koupis, a ne, bo nejsou prachy, ale ja bych to tak chtela, zeby, zeby, ne skoda penez! a jeste pak to neustale zkouseni, kdy si vemes sebou neco co je ti male, ale mermomoci se do toho chces nacpat a pak to vsi silou musis zase sundat tak, abys to neposkodila.. no, ja bych celodenni nakupovani zaradila k extremnim sportum a diky bohu za jezdici schody :D:D

3 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 17. listopadu 2011 v 13:59 | Reagovat

Kedysi ma to nebavilo, stáť na eskalátore a len tak čakať (nehovoriac o tom veľmi pomalom páse, po ktorom sa vždy škriabem hore hlava-nehlava), no treaz ma tak poteší, že sa zastavím na chvíľu a že postojím na jednej (zdravej) nohe, keďže tá druhá ma veľmi bolí. No vždy, ke´D SA CHCEM driapať hore, mám pred sebou tristotisíc ľudí.
Mňa zas najviac rozčuluje to, keď niekto vyjde z toho eskalátora a zastane presne PRED ním, čiže ostatný ľudia ho musia snáď preskočiť, lebo milostivý sa obzerá sprava-doľava a nevie kudy-kam.
Zabiť. Zabiť a ešte raz zabiť...
Celkovo nerada chodím do centier... eh.... fuj. :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama