Norsko - Deníkové zápisky V

6. října 2011 v 19:12 | Elysia |  Norsko

5.8.2011

Je příjemné se pro změnu vyspat na rovném travnatém plácku. Ke snídani byla včerejší večeře, kterou jsme nestihli. Gulášovka s chlebem nás posilnila na další výpravu. Ondra už se moc neodvažoval nás popohánět, tak si Anežka s Vaškem stihli i zaskákat na trampolíně. Společnost nám ke snídani přišel udělat i obří černej kocour se zmutovanýma palcema. Možná to byl přeměněnej trol (chlupatej ocas měl:)).
Zastavili jsme se v Lomu pro naftu a na informace a teď míříme na nejvyšší horu Norska Galdhopiggen.

19.47

Sedíme v autě a svačíme. Po dalším náročném výšlapu bychom si ale zasloužili určitě větší večeři. Čekáme na Ondru, protože on byl jedinej odhodlanej dojít až na vrchol. My ostatní jsme to vzdali asi hodinu před cílem, protože s každým metrem víc a víc pršelo a foukal studený vítr. Za jiného počasí bychom vrchol určitě zdolali, ale když fouká vítr pod pláštěnku, že přes ni pak ani nevidíte a pod ni naopak zase prší, moc daleko se takhle dojít nedá, alespoň ne v tom šutrovitémm terénu, který se taky pořád zhoršoval. Aspoň si zkrátíme čekání a zajdem do kavárny..
V kavárně jsme si dali kafe/čaj a palačinky/borůvkový koláč se zmrzlinou a Štěpán nás naučil hrát Bang (nejlepší karetní hra, pokud neznáte, doporučuju!:)). Ondra pak dorazil z vrcholu a vyjeli jsme zpátky do kempu, kde jsme povečeřeli kuře na paprice bez kuřete (Vašek byl trochu zklamán, že v instantní pytlíkovce není žádné maso:D). Po pětiminutové očistě (pět minut sprchy za 10 NOKů) jsme si zase zahráli Bang a připíjeli rumem na Ondrovy narozeniny. Ondra sám tak vehementně, že viděl i polární záři. Vašek sliboval, že půjde ráno zase plašit ryby, ale neměl ani kde. Taky mi záviděl čisté tričko, on ty svoje už obrací a trenky z pondělka už popáté (to jsme si z něj samozřejmě jen dělali srandu:)).
Taky jsme při vaření zjistili, že sůl není sůl, ale cukr. Fakt nevím, jestli jsem tak blbá, že jsem to fakt doma spletla nebo mi to vyměnil brácha, ale největší podezření ze záměny stejně budí vašek s Ondrou, i když se k tomu nechcou přiznat. Hlavní je, že solené/ pocukrované špagety a rizoto všem chutnaly:D. A taky si můžem aspoň "osolit" čaj:).
pozn.: fakt jsem to doma při balení spletla, doteď nevím jak je to možné, jindy se mi to nestává, naštěstí to byl hodně málo sladkej cukr, jinak by tím to jídlo muselo utrpět, ale nebylo to vůbec poznat..ať žije nekvalitní cukr:D.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama