Norsko - část 1.

14. srpna 2011 v 14:00 | Elysia |  Norsko
Přemýšlela jsem čím začít, protože je toho tolik!
Ale na začátek budou asi nejlepší obecnější informace, které možná nebudou tak zajímavé, ale někomu by se mohly hodit a i pro mě to poslouží jako "pamět", až se tam jednou třeba budu chtít vydat znova. Tohle je zhruba trasa, kterou jsme za ten týden absolvovali. Původně byla v plánu ještě odbočka na Trondheim, ale ten jsme museli vypustit a i tak toho bylo víc než dost aby se to vůbec dalo stihnout.

Celkově se naše cesta odehrávala v tak trochu dobrodružném stylu. V Sandefjordu, kam jsme přiletěli jsme měli zamluvené auto, což byla největší položka na seznamu, jinak jsme ale spali ve stanech v přírodě a vařili kotlíkové speciality, jen 3x jsme pro stanování zvolili kemp, i když jsme původně ani nechtěli tolikrát, ale nakonec nebylo zbytí.
Celkově když to spočtu i s drobnou rezervou nás to vyšlo asi na 12000 na osobu. Necelých 1700 stála zpáteční letenka u společnosti Wizzair, 333 kč jsme dali za vlak do Prahy, cca 4000 na jednoho za půjčení auta pro 9 osob, asi za 4000 jsme mělili koruny české za koruny norské neboli NOKy, tak za 1500 byl nákup jídla, z toho ale byla část rozpočítaná ještě mezi všechny členy výpravy a protože jsme zjistili, že do příručních zavazadel se nám všechno nevejde, museli jsme ještě vzít jedno velké zavazadlo navíc, což bylo za 810kč děleno mezi 4 osoby (další dva si to uvědomili pozdě a tak si pak zařizovali zavazadlo navíc přímo na letišti za dvojnásobek).
Takže, jak už jsem psala, cestování tam jsme měli vyřešené půjčeným autem. Mělo nás původně jet 7, tak jsme měli auto pro 9 osob, když sedmá na poslední chvíli odřekla, auto už změnit nešlo, tak jsme sice nejdřív nadávali, že jsme mohli mít i menší, jen pro 7 lidí, když jsme tam do něj poprvé sedli byli sjme ohromeni tím luxusním prostorem a ke konci týdne už jsme se tam přes všechen bordel, rozvěšené morké oblečení a tašky s jídlem(aby bylo po ruce:D) nemohli ani pohnout a připadalo nám, že se to velikánské auto nějak smrsklo.
Spaní, jak už jsem opět naznačila, probíhalo ve stanech, většinou někde v lese, 3x v kempu. Sice byla i úspornější varianta, že 4-5 lidí bude spát ve stanu a zbývající 1-2 by se pohodlně vyspali v autě, nakonec vyhrála varianta dvou stanů, protože naše zamilovaná dvojice (o nich později:)) chtěla mít pro sebe dostatek prostoru i soukromí:), a tak jsme měli dva stany, jeden pro dvojici a jeden větší pro zbytek. Stanovat se může v Norsku prakticky kdekoli, jen občas potkáte cedule, kde je to vysloveně zakázané, ale jinak, kde to zakázané není, tak je to povolené. Jejda, nějak se v tom motám. Kempy tam taky potkáte často, prý jsou tam i některé bez placení, ty jsme sice nenašli, ale i ty, ve kterých jsme byli, byly docela levné.
Jídlo jsme měli vyřešeno formou vlastního stravování. Udělal se velký nákup pytlíkových polívek, omáček, plechovek nejrůznějšího druhu, paštik a samozřejmě nesměly chybět zasobníky energie v podobě tatranek a musli tyčinek (bez toh bysme tam fakt umřeli!:)). V Norsku už jsme pak měli v plánu kupovat jen pečivo a vodu (samozžejmě, že jsme nakonec kupovali i další věci, ne že bysme toho jídla měli málo, myslím, že to bylo vypočítaný fakt docela přesně, ale chtěli jsme samozřejmě ochutnat i něco místního a hlavně ke konci týdne, kdy nám ještě zbývali drobné NOKy, které bylo stejně potřeba utratit, jsme měli i absťák po takových věcech jako mlíko, zelenina a podobný "zbytečnosti"). Ale v zásadě jsme se teda živili chlebem s paštikama všeho druhu, na oběd, když byl čas, jsme dělali rychlovky v podobě čínských polívek, rychloomáček, co se jen zalijou horkou vodou a tak podobně. Na to jsme měli takovou šikovnou věcičku, takovej malej vařič, možná to někdo znáte, já to viděla poprvé a vůbec jsem netušila, že něco akovýho existuje, ani že to má dokonce brácha, kterej mi ho půjčil. Zkrátka, je to jen taková skládací kovová krabička, na kterou postavíte ešus s vodou pod něj zapálíte kostku tuhýho lihu a za deset minut máte ohřátou vodu. Ideální na takové rychlo stravování. No a večeře jsme měli největší a hromadné, to jsme vždycky někde zakempili, udělali oheň a na kotlíku vařili špagety, rizoto, fazole s masem, no prostě jsme nijak nehladověli:).
Tak to bysme měli, dopravní prostředky, spaní a stravování. Příště už začnu vlastní cestou, psala jsem si takovej trochu cestovní deník, tak to vezmu po dnech a samozřejmě už budou i fotky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 14. srpna 2011 v 14:38 | Reagovat

Vyzerá to (ono to tak vyzeralo aj na začiatku, ale teraz to tak vyzerá ešte viac!) na veľmi zaujímavý výlet. Už sa teším na pokračovanie!
Spomenula som si, že ja teraz tiež pôjdem na týždeň preč (koncom augusta) na Saharu (nie do Afriky, ale na Záhorie, koná sa  u nás každoročne veľká vojenská akcia)....aj keď nebudeme stále v prírode a nebudeme jej na pospas (lebo pár dní budeme ubytovaní v...v...ako to nazvať...normálne pod strecou =D), potom to bude už len strecha stanu. Ale tiež si tam zoberiem vifonky a konzervy :D

2 absurdni-asenath absurdni-asenath | Web | 14. srpna 2011 v 15:22 | Reagovat

Teeeda. Úplně závidím. Dobrodružství není nikdy málo. Sestra takhle jela s přítelem a třemi kamarády loni do Ameriky. Tak si dva měsíce jezdili po Americe na vlastní pěst.
Taky bych někam vyjela...
Ale už se těším na tvé pokračování a zážitky. Musela to být skvělá akce.

3 veruce veruce | Web | 14. srpna 2011 v 19:27 | Reagovat

Paráda, navnadilas mě už teď, akorát se teda zeptám, jak ste zařizovali to auto tam? Docela by mě zajímalo, na kolik by nás (2 osoby) to vyšlo :)
A tak levné letenky nechápu, ale dobře, že je někde mají, to dost potěšilo :-D

4 Elysia Elysia | Web | 15. srpna 2011 v 10:32 | Reagovat

[3]: no nevim presne, zarizoval to kamos co ridil, ale myslim, ze to delal primo pres odkaz na strankach te letecke spolecnosti: http://wizzair.com/
je to tam vlevo v nabidce a myslim, ze by vas to vyslo tak nejak podobne, kdyz byste to zamluvili s dostatecnym predstihem:)

5 Nebožka Nebožka | Web | 15. srpna 2011 v 20:42 | Reagovat

Zní to báječně! Nikdy jsem takhle neputovala, vyjma táborový třídeňáky s krosnou, ale to bylo něco trochu jinýho.
V případě, že někdy pojedu na vandr do NOrska, budu u tebe hledat "cestovní nápovědu". (Asociovalo se mi slovo KPZ. Měli jste kápézetku?:D)

6 Elysia Elysia | Web | 16. srpna 2011 v 10:41 | Reagovat

[5]: ne v pravem slova smyslu, spis jsme s sebou meli jen to nejnutnejsi takze cele nase batohy byly kapezetky:D

7 onni onni | Web | 25. srpna 2011 v 8:11 | Reagovat

Nj, taky zavidim :) mozna ani tak ne tu cestu, to auto, ty stany a ty pastiky, ale to zes tam proste byla :)
Ackoli ja jsem stejne ten typ cloveka co beha spise po pamatkach renesancniho umeni (krucinal, uz dlouho jsem zadne takove pamatky nenavstivila :/)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama