Leden 2011

Je věrnost reálná nebo je to jen idealistický výmysl naivních romantiček?

11. ledna 2011 v 20:38 | Elysia |  Postřehy, úvahy, názory
lkjljl

Nevím proč, ale nejpodnětnější diskuze vždycky vznikají v hospodě u sklenice chmelového moku.
Poslední takovou dosti vášnivou debatu jsem před nedávnem vedla s jedním kámošem. Už nevím proč, ale nějak jsme nakousli téma věrnosti či naopak nevěry. On, jakožto po léta v lásce zklamávaný realista, razil teorii, že věrnost je jeden z mnoha ženských mýtů o vztazích. Já, jakožto momentálně absolutně zamilovaná, jsem se mu snažila vysvětlit, že přece když někdo někoho opravdu miluje, nebyl by mu schopen takhle ublížit. Na to on mi odvětil starým známým: co oči nevídí, srdce nebolí. Když jsem se ho teda snažila přesvědčit, že asi ještě nezažil tu pravou lásku, tak mi to vehementně vyvracel. Nakonec jsme skončili závěrem, že vlastně možná ani tak nezáleží, jak moc kdo miluje, ale jakej má člověk vztah sám k sobě a na jeho vlastním morálním základě. Čili, že podvádí člověk, kterej si neváží sám sebe. On uznal, že věrnej být nedokáže a že tudíž počítá s tím, že ani ta jeho vyvolená mu věrná nebude, ale že prý dokud nebude přímým svědkem, vadit mu to ani nebude.
Teď se tak všeobecně podle různých výzkumů sice razí teorie, že člověk nebyl pro monogamii stvořen a spousta promiskuitních (nejen, ale hlavně) chlapů se tím pak ohání. Nikomu, ale nedochází to, že i člověk byl původně primitiv, který se řídil svýma pudama a šlo mu jen o to udržet vlastní druh a přežít. Dnes, v době, kdy už používáme (nebo bysme aspoň měli) mozek trochu víc a naše chování řídí nejen pudy, ale i vyšší city, které  jsme jako ty primitivní opice opravdu neměli, mi tohle připadá spíš jako bezduchý alibismus.
Já jsem si tudíž sama pro sebe udělala závěr, že když já sama budu věrná, můžu, možná opravdu naivně, ale přesto doufat, že jsem našla k sobě člověka stejného názoru. Nebudu vám tvrdit, že jsem svatá a že jsem to opravdu nikdy neudělala. Udělala. Ale bylo to jen jednou a z toho důvodu, že jsem byla mladá, blbá a hlavně zbabělá, protože jsem se chtěla s jedním klukem rozejít, ale nechtělo se mi to s ním nějak řešit. Zvolila jsem metodu "podvedu ho tak, aby se o tom dozvěděl, pak mi dá kopačky sám a já se s tím nebudu muset otravovat". Vyšlo to, ale už bych to nikdy neudělala. Snad jsem vyzrálejší, snad jsem taky získala více úcty sama k sobě a vím, že kdyby se něco takovýho mělo stát, už bych si asi v životě sama sebe nedokázala vážit a výčitky svědomí by mě přivedly přinejmenším do hezké deprese, která za to nestojí...navíc, když ho miluješ, není co řešit:).

Ještě jsem se ale chtěla dostat k jedné věci, kterou jsme v rámci té (ne)věrnosti probírali a to sice lesbickej sex. Zjistila jsem, že existujou 2 druhy chlapů.
 - ti první sex svojí přítelkyně s jinou holkou vůbec nepovažujou za nevěru, ba naopak, rádi by byli při tom:D
 - ti druzí v tom nedělají rozdíl. Chlap  nebo ženská, prostě je s někým jiným a je to tudíž nevěra.

A to bych nebyla já abych nad tím zase nespekulovala a neudělala si vlastní analýzu. Teď to budu brát z pozice chlapa, i když bych si mohla představit toho svýho kocoura s jiným chlapem, přece jen u chlapů to není tak častý aby chtěli vyzkoušet homosexuální styk i když jsou jinak hetero. Zkrátka, já to vidím tak, že pokud holka chce mít sex s jinou holkou nebrala bych to jako nevěru, ale jen jako okořenění sexuálního života, ale jen za podmínky, že by byla opravdu hetero a tudíž by se to pro ni odehrávalo opravdu jen na té sexuální úrovni. Pokud bych jako chlap měla přítelkyni bisexuálku, pak bych jako nevěru brala i to, že by spala s jinou ženou. Takhle mi to příjde nejlogičtější.

Proč to tady ale všechno píšu? Určitě ne proto, že bych se potřebovala vykecat ale proto, že chci vědět, jak se na to díváte vy. Chci znát váš názor na nevěru, osobní zkušenosti atd. Vím, že s tou druhou částí úvahy je to trochu netradiční, opravdu se mi nestává, že bych na blozích nacházela články o sexu, možná je to i věkovým průměrem blogerů, ale na druhou stranu věřím, že i ti mladší se k tomu dokážou vyjádřit:). Tak směle do toho:).

Udělala jsem si radost:)

10. ledna 2011 v 18:35 | Elysia |  Den za dnem
Měla bych být sama na sebe naštvaná. Na učení na zkoušku z interny mám málo času a to mi eště ani nevyšel termín, kterej jsem chtěla a půjdu na ni ještě dřív a já se eště nezačala učit. Na dnešek jsem si dala ultimátum jako na poslední možnej den, kdy už fakt začít musím a místo toho sem celý odpoledne prochodila po městě a zase nic neudělala..takže ano, opravdu bych měla být na sebe naštvaná, ale nejsem, protože mám radost. Byla jsem v levných knihách a odnesla si odtamtud sbírku povídek od E.A. Poea a Stokerova Drakulu. Navíc už tak levné knižky byly v povánoční 50% slevě:). Takže se teď raduju nad úlovkem, což potlačuje mé výčitky svědomí, že bych se měla učit a tím pádem mě nic nežene vpřed a za pár dní budu asi raplit, že to vůbec nestíhám...ale komu na tom sejde, co bude za pár dní, když teď je mi fajn:).

Lidská omezenost a blbost je nekonečná

8. ledna 2011 v 15:39 | Elysia |  Postřehy, úvahy, názory
Já zprávy nějak nesleduju, jediné, co mě tak trochu udržuje v obraze je, že si občas přečtu něco na Novinkách. Kromě toho, že tam píšou dost často bláboly, o úrovni českého jazyka ani nemluvě, mě vždycky dokážou šíleně nasrat lidi, co ty články komentujou. Nebudu se tady teď věnovat a rozebírat, co všechno jsou lidi schopni ze sebe vyplodit, ale poslední dobou mě zaráží to, jak lidi, a to pak zejména mužská část populace, vnímá pojem znásilnění. Kdykoli se tam totiž objevil článek o tom, že ňákej úchyl někde znásilnil nebo se jen pokusil o znásilnění ženy, vždycky se najde pár jedinců, kteří píšou pro mě naprosto nepochopitelné názory. Když je shrnu, zní asi takto:

 - kdo ví, jak to bylo, spíš ho svedla a pak ho akorát udala, že ji znásilnil
 - kdyby držela nohy u sebe, nic by se jí nestalo
 - určitě je to ňáká šereda, která si to jen vymyslela, protože on ji odmítl

Vrcholem mého rozčílení bylo objevení jednoho blogu, jehož autor je silně ovládán svýma sexuálníma potřebama a místo mozku používá zřejmě jen koule. Okomentovala jsem mu pár článků a čekala na jeho reakci. On ty moje komenty akorát zbaběle smazal a to se přitom v jednom článku chvástal, jak má rád podnětné diskuze, kde může obhajovat svoje názory. V rámci nepříliš lichotivé rubriky o ženách, se vyjadřoval i ke znásilnění. Jeho závěr zněl v podstatě, že sice chápe, že to ženu bolí, ale to chlapa přece taky, když je příliš nadrženej a že si to v podstatě ty ženy zaslouží. Navíc jsou to v podstatě mrchy, co chlapa svádí a v konečné fázi řeknou ne. Pak se prý nemají divit, že si chlap vezmě to, co mu celou dobu nabízela.

Co mě zaráží ale ze všeho nejvíc, je fakt, že takové názory mají i některé ženy, které jsou přesvědčené, že všechno je jen dílem dnešní zkažené ženské morálky. Chtěla bych vidět je, jak by udžely nohy u sebe, kdyby je v parku přepadl násilník.

Chtěla sem se tolikrát s něma pustit do diskuze, ale pak si vždycky uvědomím, že bych jen ztrácela čas a energii, protože blbce o tom, že je blbec nepřesvědčíš. Nezbývá mi jen zoufale přihlížet lidské omezenosti a sama pro sebe se vztekat. Teda sama pro sebe vlastně ne, proto to tu píšu, abyste se k tomu vyjádřili a trochu mě uklidnili, že ke mě žádní ignorati nechodí a že pořád na světe existuje aspoň pár lidí, co to mají v hlavě v pořádku.

Quentin Tarantino

6. ledna 2011 v 15:51 | Elysia |  Filmy a seriály
Jelikož jsem zrovna včera dokoukala Hanebný parchanty, což byl poslední nejen natočený ale i mnou shlédnutý režíjní kousek drahého Quentina, rozhodla jsem se mu tu věnovat jeden článek hromadně shrnující, recenzující a kritizující jeho tvorbu, který ale, a to vás upozorňuji předem, bude silně subjektivní a zaujatý:).

Já jsem to propásla

5. ledna 2011 v 18:22 | Elysia |  Ostatní
Teď tak koukám na sloupek článků, že je ňákej dlouhej a zjistila sem, že už to tady vedu před dva roky. Minulej rok jsem to s nadšením oslavovala, protože by mě v životě nenapadlo, že mi to vydrží tak dlouho a teď jsem se ani nenadála a další rok uběhl jako voda a já to dokonce ani nepostřehla....no nicméně doufám, že zas za další rok budu opět překvapená, že mi to tu pořád funguje a i když se asi frekvence článků nevrátí na původní i tak nepříliš závratné číslo, doufám, že je bude aspoň sem tam někdo číst a vyjádří se k nim...jo to je asi tak všechno, co bych si přála..ne obdiv, chválu ani soulas, pouze vaše vlastní názory, k čemuž bych vás chtěla samozřejmě podněcovat samými duchaplnými, intelektuálními a smysluplnými články, ale jelikož jsem už hodně dávno zjistila, že předsevzetí moc plnit nedokážu, nemůžu vám nic slibovat:).

ks

Tak vzůru na další cestu...snad nebude kamenitá jako tahle:)

Inception

4. ledna 2011 v 15:18 | Elysia |  Filmy a seriály
inception
Inception, česky uváděný jako Počátek (ovšem v titulkách je slovo inception překládáno jako vnuknutí, což podle mého vystihuje celou podstatu filmu mnohem líp), je jeden z nejlepších filmů, co jsem v poslední době viděla. Je to novinka z roku 2010 a ačkoli mi ho kdekdo doporučoval, odkládala jsem podívanou hlavně kvůli L. DiCapriovi v hlavní roli. Mám ho totiž neustále zařazenýho jako toho sladkýho blonďáčka z Titaniku, ble. Byla jsem ale nucena svůj názor na něj značne přehodnotit a to nejen díky tomuhle filmu. Abych se ale dostala k jádru věci, o co ve vlastním filmu tedy jde. Jedná se o akční sci-fi, ve kterém se hlavní hrdina živí tak trochu netradiční a hlavně nelegální prací, při které se dostává během spánku lidem do podvědomí a získává tak od nich cenné informace, ktzeré pak může náležitě zpeněžit. A jelikož je nejlepší ve svém oboru, najme si ho jeden mocný muž, jak už to tak bývá, aby zničil jiného mocného muže. Háček je v tom, že od něj nechce žádnou informaci dostat, nýbrž novou informaci do podvědomí svého nepřítele vložit. Ale tentokrát nejsou v sázce jen peníze nebo úspěch, ale i Cobbova šance vrátit se k normálnímu životu a ke svým dětem. Z celé výpravy do podvědomí, které je však nečekaně chráněné proti "spánkovým zlodějům", se však stává hra o přežití pro celý Cobbův tým ve světě, který si utváří jejich vlastni mysl, a kde jen těžko poznáte realitu od snu..
Nevím, jestli vás tohle dokázalo aspoň trochu navnadit, ale celej děj je tak složitej, že se to ani nedá pořádně popsat. Musíte to prostě vidět. Jen jedno by vás mohlo ještě nalákat..už jste někdy měli sen ve snu? Stalo se vám někdy, že jste se probudili a pak zjistili, že vlastně ještě pořád spíte? A máte ten blbej pocit z toho přesto takovým zvrhlým způsobem rádi? Pak je Inception přesně pro vás!:)


Cyberpunk tattoo vol. 2

4. ledna 2011 v 13:51 | Elysia
tattoo
Tohle je podle mě naprosto geniální:)



Krajina

4. ledna 2011 v 13:03 | Elysia |  Fotím
krajina