Březen 2010

Druhá

29. března 2010 v 13:34 | Elysia |  Píšu a povídám
Tak jsem se konečně odhodlala zveřejnit něco jako pseudopovídku. Nenavazuje na to, co jsem nazvala jako První, ale možná s ní má něco společného. Mám napsanou ještě jednu část a chtěla jsem to zveřejnit, až to bude celé, ale nějak mi to zas nejde a ono to dost dobře může fungovat i samostatně, bez toho konce, který je zatím jen v hlavě. Ono je jich vlastně víc těch konců a pořád nevím, který bude nejlepší, jestli vůbec bude a jestli vůbec bude mít cenu pokračovat, protože se to taky třeba nikomu nebude vůbec líbit a pak už by nebylo co řešit:D. Takže, kdož chceš číst pokračuj dále...

Zbytečné mindráky

27. března 2010 v 21:18 | Elysia |  Postřehy, úvahy, názory
Kolik z nás má nějakej mindrák? Asi neznám nikoho, kdo by byl sám se sebou naprosto spokojenej. Někdo by chtěl shodit pár kil, někdo zas naopak přibrat, někomu se nelíbí barva jeho očí, jinej nadává, že má hnusnou barvu vlasů, někdo si je přeje vlnité a druhý si je naopak žehlí, někdo propadá panice, když se mu udělá na nose pupínek a další by si nejradši usekl palec, protože má moc velkou nohu...Všichni jsme nějací, všichni se lišíme, každý jsme originál a nikdo nejsme dokonalý. Ale co je to dokonalost? Když pominu charakter a budu se věnovat opravdu jen zevněšku, dokáže mi někdo z vás říct, co je ideál? Objektivně určitě ne.Každý na to máme svůj subjektivní pohled. A každý máme taky většinou dost kritický pohled sami na sebe. Ale proč? Vždycky se najde někdo, kdo nás bude mít rád i když máme třeba ten OTP (okrasný tukový prstenec:D) a to je přece nejdůležitější...na vzhledu přece tolik nezáleží. Já se taky dlouhou dobu neměla ráda, myslela jsem si, že su škaredá a že mě v životě nikdo nebude chtít. Teď už sem vcelku smířená sama se sebou a mám se ráda, ale přesto se vždycky najde něco, co bych změnila. Včera mi ale docvakla jedna věc. Jak stašně zbytečné je tohle trápení sebe sama. Jak je to sobecké a malicherné. Proč pořád hledáme jen chyby a nejsme spokojení s tím, co máme? Vždyť jsme mohli dopadnout mnohem hůř. Co kdyby vám genetika nadělila do vínku třeba takovou sklerodermii?

Novinka!

25. března 2010 v 18:06 | Elysia |  Foto
Tak sem si říkala, že už mě ten punk omrzel a dala jsem se na EMO...eště to musím trochu doladit, obarvit na černo, namalovat tlustější linky a hlavně si koupit růžové tkaničky...
ja

Hugh Laurie - úprava

16. března 2010 v 15:52 | Elysia |  Přetvářím v PS
Tak mi to nedalo a po dlouhé době jsem zas otevřela PS a pokusila se trochu vylepšit nepovedenou čmáranici...trochu lepší, nemyslíte?

house

Hugh Laurie - rychločmáranice

16. března 2010 v 14:11 | Elysia |  Čmárám
Kreslila jsem to podle obrázku na obálce knihy Obchodník se smrtí. Není to nic moc, je nakřivo, ale odpovídá to času:D. A navíc je to jen vyfoceno mobilem..

house


Fotky z divočiny :-)

16. března 2010 v 13:32 | Elysia |  Fotím
Tady je pár slibovaných fotek z víkendu, včera už jsem to nestihla, měla jsem ještě jiné starosti a slavili jsme kámoščiny narozky...znáte to, pořád je co dělat:).

foto


Buffalo stop!

15. března 2010 v 17:43 | Elysia |  Den za dnem
Jak tak na to koukám, byla sem zas ňáká líná a kapku to tu zanedbávala. Pokusím se to napravit, ale nic neslibuju:D.
A co je u mě nového?

Už čtvrtej týden ve škole, vůbec se to nezdá, ten čas fakt letí...jo letí, ale jaro pořád nikde...ne, že bych opravdu věřila tomu, že by mělo být krásně už od půlky února, ale přece jen jsem v to aspoň trošku doufala..teď doufám, že už se to konečně definitivně zlomí a to co nejdřív. Dneska to je vyloženě aprílové počasí, chvíli chumelí, že není vidět na krok, hned nato svítí sluníčko a hřeje pomalu jak v létě a tak pořád dokola.
Minulej týden jsme měli psychiatrii a zatím to bylo asi to nejzáživnější a nejvíc mě to bavilo a ačkoli se mi někteří diví, pořád mě od toho nic neodradilo...:).

Další důvod, proč se těším na jaro je ten, že jsem se rozhodla, že budu chodit na bylinky a už se na to docela těším. Dřív jsme na bylinky chodili s tátou, ale to nás jako děcka moc nebavilo. Teď se mi doma kupí pár knížek o bylinkách tak sem si říkala, že by bylo záhodno si jich pár i nasbírat, protože až zas příjde zima, takovej bylinkovej čaj je na nachlazení a chřipku stejně to nejlepší.

Ačkoli se opravdu na jaro teším, užila jsem si o víkendu ještě pořádnou zimu. Dokonce i já si ty kopce sněhu užívala. Jeli jsme totiž s pár spolužákama na srub. Bylo to jen o kousek výš ale sněhu tam bylo jak v někde v Alpách. V noci byla sice trochu zima, ale jinak to stálo za to. Později dodám fotky z procházky, na které jsem se sice úplně zrušila (mám na patách puchýře jak kráva a eště sem sebou sekla a paradoxně to vůbec nebylo ve skalách, po kterých sme skákali jak kamzíci, ale na rovné silnici, takže se mi dělá na stehně pořádný jelito), ale přesto to bylo parádní a bylo tam nádherně... A taky sranda při hraní vysoce inteligentních společenských her:D. Víte jak se dělá matrix? Zkuste si někdy v noci, až bude hustě sněžit, ale nesmí to být zas moc velký vločky, stoupnout ven s čelovkou na hlavě...pak uvidíte matrix:).

Jinak se toho ale moc nedělo, jen takovej běžnej studentskej život:D...moudro na závěr: užívejte si, dokud jste opravdu mladí, od dvacítky to jde z kopce, věřte mi:D...
Moudro na závěr č. 2: Když je zima a ne pařák, na zahřátí si dej svařák:).

Časová smyčka

3. března 2010 v 16:50 | Elysia |  Postřehy, úvahy, názory
Znáte Hvězdnou bránu? Nejspíš ano. Nevím, proč jsem si na to teď tak vzpomněla, ale v jednom díle se dostali do problémů, kvůli chlapíkovi, co si hrál se strojem času, jenomže ho nějak neuměl moc ovládat nebo co, už si to moc nepamatuju, zkrátka se ale náš svět dostal do časové smyčky. Jeden den se opakoval stále dokola, nikdo si to neuvědomoval a snad by žili v cyklu už navěky, kdyby si to dva z nich jako jediní neuvědomovali a nakonec se jim nepodařilo onoho chlapíka zastavit. Jak a proč zrovna oni, to už taky nevím, každopádně byla tam vyřčena ta myšlenka, že v podstatě mohou udělat cokoli bez následků, protože za pár hodin začne celej den znovu od začátku. My jsme pak se ségrou rozpřádaly plány a myšlenky a představy a sny, co všechno bysme udělaly, vyzkoušely a tak, ale proč to všechno píšu? Protože by mě zajímalo, co byste dělali vy? Co byste udělali, kdybyste se ocitli v časové smyčce a mohli udělat úplně cokoli, protože by to pro vás nemělo dlouhodobé následky? Popusťte uzdu fantazii a řekněte, co byste podnikli? Jsem zvědavá...:)


Čokoláda

2. března 2010 v 13:55 | Elysia |  Filmy a seriály

Předevčírem jsem si krátila čas ve vlaku filmem s velice "chutným" názvem Čokoláda:). Musím přiznat, že mě k tomu přivedlo především to, že jednu z postav hraje Johny Depp:), ale jak jsem zjistila, nebyl středem zájmu on, což ovšem nikterak nesnížilo mé nadšení z filmu. Děj by se dal stručně načrtnout jako příběh o tom, co se stane, když do městečka, kde vládne přísná morálka, dodržují se zákony boží a každý si hledí svého a snaží se aspoň tvářit, že je ctnostný a nanejvýš dbalý pravidel, na jejichž dodržování dohlíží puritánský starosta a náboženský fanatik hrabě Comte de Reynaud, přijede žena, která svým smýšlením a životem značně předběhla dobu. Ta žena je Vianne Rocherse, která se svou dcerou Anouk žije kočovným životem a do městečka přijela, aby si zde otevřela cukrárnu, resp. obchod s čokoládou. Hrabě je proti ní už od prvopočátku vysazený, když zjistí, že je svobodná matka, nechodí do kostela, a že má v plánu lákat na takové hříšné pochutiny zrovna v postní době. Snaží se proti ní poštvat i ostatní, což se mu docela i daří...kdo nakocec vyhraje, zda se Vianne podaří lidi oprostit od předsudků nebo se hraběti podaří ji přimět k odchodu, to už jsou otázky, které ponechám bez odpovědi...Plus dávám taky za to, že děj nebyl lehce předvídatelný, ale vyskytlo se i napětí a zvědavost jak to dopadne vás drží téměř do konce.
K úplnosti dodám snad jen, že se jedná o drama švédského režiséra Lasse Halströma z roku 2000 a kromě již zmíněného Johny Deppa zde hrají například Juliette Binoche, Alfred Molina, Carrie-Anne Moss a další.

Hodnocení na různých webech 80% a víc