Mýty a pověry týkající se sebevražd

3. září 2009 v 10:46 | Elysia |  Psychokout
O tom co lidi přivádí k myšlenkám na sebevraždu jistě každý něco ví a myslím, že ani není moc lidí, které nikdy byť jen na chvíli nenapadlo, že by jim bylo líp, kdyby svůj život ukončili. Co ale dělat, když ve svém okolí narazíte na někoho, kdo to myslí vážně? A jak poznat, že to dotyčný opravdu myslí vážně? Nabízím pár rad a tipů, co dělat, nedělat a nepodceňovat.

Pověra první:
Kdo o sebevraždě mluví, ten se o ni nepokusí.

Tohle si myslí spousta lidí. Řekli by totiž, že kdo by se chtěl doopravdy zabít, ten to udělá a nebude o tom mluvit, ale opak je pravdou. Spousta lidí uvažujících nad sebevraždou není plně rozhodnuta a když o tom mluví je to v podstatě volání o pomoc, pokud ovšem toto podceníte, může dotyčný získat pocit, že vás to nezajímá a ztratí veškerou naději, že by mu mohl někdo pomoci.

Pověra druhá:
Nemluvit o sebevraždách před člověkem se sebevražednými sklony.

Člověk se sebevražednými sklony bude na sebevraždu myslet, ať už o tom budete mluvit nebo ne. Naopak by to mohlo být prospěšné. Dotyčný získá pocit, že se o něj zajímáte a mluvit o tom mu umožňuje ventilovat své pocity a napětí.

Pověra třetí:
Člověk po období deprese je najednou veselý, znamená to, že už na sebevraždu nemyslí.

POZOR! Toto je nebezpečný stav, kdy dotyčný dospěje k pevnému rozhodnutí, má plán a ví kdy a jak ho zrealizovat. Díky tomuto rozhodnutí mohou působit uvolněně až radostně, protože se zbavili té zátěže rozhodování se a mají konečně jasnou vyhlídku do budoucna.

Pověra čtvrtá:
Jakmile se někdo rozhodne pro sebevraždu, nedá se jeho rozhodnutí zvrátit.

Každé rozhodnutí se dá změnit, záleží jen na tom, jestli někdo bude ochoten pomoci.

Rady a doporučení:
Narazíte-li na někoho s byť jen potenciálními myšlenkami na sebevraždu, nikdy to nepodceňujte a snažte se s ním o tom mluvit. Nebojte se vyjádřit váš názor, klidně i strach z toho, co říká. Mluvte o jeho pocitech a důvodech, které ho k tomu dovedly a zkuste společně najít nějaké východisko.
Samozřejmě v některých případech je nutná pomoc "profesionála", ale občas a hlavně v krizových situacích může pomoct každý. Každé vlídné slovo, pocit porozumění a důvěry je důležitý a často se stává, že takovýmto lidem pomůže jen myšlenka na to, že je na světě aspoň jeden člověk, kterému na něm záleží.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chloë Chloë | Web | 3. září 2009 v 11:45 | Reagovat

Pekne a pravdivo napísané.
Týmto článkom si mi síce pripomenula primnoho, ale som rada, že teraz sa nad minulosťou dokážem zasmiať.

2 Enochian Enochian | Web | 3. září 2009 v 14:45 | Reagovat

Wau mazec!Je to docela vístižný!Ale i tak smrt je krásná,smrt je vysvobození z tohoto světa!

3 Elysia Elysia | Web | 3. září 2009 v 15:03 | Reagovat

[2]: jo s tim sice souhlasim, ale nikdo by nemel odchazet driv nez je mu to urceno..

4 Lili Lili | Web | 3. září 2009 v 15:54 | Reagovat

Ano, smrt je krásná, ale přijde si pro každého až přijde jeho čas. Tak proč jí chodit naproti.
Těžko se o tom píše, ale ještě tak dva měsíce zpětně jsem měla vymyšlený plán jak se do budoucna zprovodit ze světa.
Pak však přišla zlomová věc, která tyhle myšlenky snad navždy rozehnala. Byl to pohřeb maminky mé maminky. Vidět ji takhle zhroucenou a plačící mi trhalo srdce na milion kousků a já si pořád dokola říkala ''Tohle chceš? Tohle opravdu chceš?'' Ne, tohle bych opravdu nemohla a pevně doufám, že do takového stupně sobectví nikdy neklesnu.
Přála bych tohle probuzení každýmu, kdo má takový myšlenky, protože být v pozici toho, komu se chce někdo zabít, taky není snadný. Když vám někdo každý týden napíše sbohem a pak celý hodiny umíráte strachem, protože se mu ani nemůžete dovolat.
Poslední dobou mi přijde, že přežít pubertu je fakt zázrak. Nedávno jsem totiž viděla nějaký video o sebevraždách a většině sebevrahů bylo kolem 17. Děsivé, co se děje.

5 Elysia Elysia | 3. září 2009 v 17:21 | Reagovat

[4]: to je dobre, ze sis to uvedomila a prala bych si, aby ke stejnemu zaveru doslo vic lidi..

6 veruce veruce | Web | 3. září 2009 v 19:32 | Reagovat

Ty mi čteš myšlenky, na tohle téma mám rozepsaný dlouhatánský článek, teď budu vypadat jako čórka  :-(

[4]: někdy to člověku dojde a je dobře, že mu to dojde brzo, snad bude víc takových

Jinak vím jaké to je žít vedle potencionální sebevraha, kterému občas přeskočí (dřív to bylo 2x týdně) a chce skočit z nejbližšího mostu, pod nejbližší metro/tramvaj a tak. I pohled z druhé strany člověku otevře oči...

7 Elysia Elysia | 3. září 2009 v 21:29 | Reagovat

[6]: ale nebudes:) nakonec budu vypadat blbe ja, kdyz ten tvuj je tak dlouhatansky:D

8 Enochian Enochian | Web | 3. září 2009 v 22:15 | Reagovat

[4]: proč ji nejít na proti?Není pravda, že přijde v určený čas prostě ne!Každý si to řídí nebo má tu možnost si určit kdy odejít! A já jsem světem i životem zhnusen tak proč tu být?  :-?

9 Lili Lili | Web | 3. září 2009 v 23:47 | Reagovat

[8]: Však on Ti vesmír pošle pár šoků, aby ti tyhle blbiny rozmluvil.

10 veruce veruce | Web | 5. září 2009 v 13:00 | Reagovat

[7]: spíš se mi to poslední dobou stává pořád, něco rozepíšu/dopíšu a pak zjistím, že někdo z oblíbených blogů nedávno napsal něco podobného taky, už si připadám jako magor    8-O

11 Joan Joan | Web | 5. září 2009 v 15:54 | Reagovat

Mě nepřijde smrt nějak krásná, což je nejspíš jenom dobře a souhlasím, pro někoho je asi už jediným osvobozením, ale kéž by tomu tak nebylo a šlo i jinak pomoc..:(
Já se smrti bojím.
A článek mi též přijde, každá jeho věta pravdivá. Moc pěkně napsané!
Nikdy nevím, co říct člověku, když řekne, že chce umřít, že se trápí..Neumím vůbec utěšovat a pomáhat..a potom si připadám strašně..
Ale myslím si, že místo vět "všechno bude brzy dobré" je nejlepší s tím člověkem být..klidně v objetí..být s ním v těchto nejhorších chvílích..ale i si povídat o pocitech..ale to je zde už napsáno.

12 Lúmenn Lúmenn | Web | 5. září 2009 v 19:08 | Reagovat

jojo, klasické pověry ještě bych přidala větu ve stylu : "Ále neblbni, ty seš úplně blbý/á, zabíjet se, jaks na to došla, na takový kraviny ani nemysli." Tím dotyčný získá pocit, že jeho pocity nikdo nechápe, uzavře se do sebe a tím tuplem se bude chtít zabít

13 La Duchesse La Duchesse | Web | 8. září 2009 v 18:09 | Reagovat

Nacházím se kdesi u bodu číslo tři. Ale nic neplánuju, jsem veselá proto, že beru prášky na hlavu a mám konečně pocit, že ŽIJU.

14 Elysia Elysia | Web | 8. září 2009 v 23:48 | Reagovat

[13]: tak to je dobre:)

15 La Duchesse La Duchesse | Web | 21. září 2009 v 14:59 | Reagovat

[14]: Jo, já jsem za to ráda. A doufám, že už se nikdy nevrátím tam, kde jsem byla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama