Září 2009

Ach jo!

27. září 2009 v 21:26 | Elysia |  Den za dnem
Tak od úterka zase do školy...já vím, že si nemám co stěžovat, když ostatní v ní jsou už nejmíň týden, v nejhorších případech už od začátku září, ale stejně se mi tam teď nějak nechce. A to jsem se i těšila, když jsem se ještě učila na tu zkoušku, ale teď jak nic nedělám, jsem jaksi zlenivěla (a to to není ani tak dlouho co se flákám). No doufám, že ten rozjezd bude aspoň pozvolnej jinak bych mohla utrpět šok z náhlé změny režimu:D. Taky doufám, že budu mít dost času na napsání všeho, co mám v plánu, a že toho je!:D No ale to se uvidí až časem, jak to budu všechno stíhat... Na závěr přeju všem studentům i školákům a zejména pak záškolákům hodně štěstí do tohohle roku a ať se daří co nejlíp, ať taháky zůstávají neodhaleny a zfalšované omluvenky tolerovány, nad neznalostmi nechť jsou oči přivírány a nepřipravenost ať zůstane nepovšimnuta. Amen :D


Scull

23. září 2009 v 22:42 | Elysia |  Přetvářím v PS
Dělala jsem si pořádek ve složkách a narazila jsem na obrázek, kterej jsem vytvářela na jedno přání. Syn od známých měl totiž promoci a mamka mu chtěla koupit nějaký přání, ale žádný nenašla, tak jsem byla donucena (ne že by mi to zas tak vadilo:D) udělat přání vlastnoručně originální. Na textu nezáleží, já tvořila obrázek a vzhledem k tomu, že se shodou okolností jednalo o právě vystudovaného doktora, má morbidní dušička zaplesala, že se může vyřádit aniž by to bylo nějak společensky nevhodné. Přece jen, učitelovi byste na přání asi lebku nedali, že?:D


Stačilo jen najít pár vhodných obrázků a dát je dohromady. Když nad tím teď tak přemýšlím, asi bych to udělala trochu jinak, ale tenkrát jsem byla docela v časové tísni, ale i tak myslím, že to není nejhorší. Jo a abych neukřivdila autorovi té lebky, tak původní obrázek je z DA.

Frankenstein Drag Queens From Planet 13

22. září 2009 v 14:51 | Elysia |  Hudba

Frankenstein Drag Queens From Planet 13 je horror punková kapela pocházející ze Severní Karolíny. Roku 1996 ji založil Wednesday 13 s bývalými členy Maniac Spider Trash. Kapela se rozpadla roku 2002, když Wednesday odešel zpívat k Murderdolls, ale znovu se sešli roku 2005, aby vydali kompletní diskografii.

Členové:

Wednesday 13 - zpěv, kytara
Abby Normal - bicí
Sicko Zero - basovka, kytara
(+ Seaweed, Rat Bastard, Scabs, R.S. Saidso, Creepy, Syd, Ikky, It)

Existence:
1996 - 2002
2005 - 2006

Diskografie:
Alba:

1996 - The Late, Late , Late Show
1998 - Night of the Living Drag Queens
2000 - Songs from the Recently Deceased
2001 - Viva Las Violence
EP:
1997- Frankenstein Drag Queens From Planet 13
Singly:
2000 - 197666/Hey Mom, I Just Killed a Chicken
2000 - Dawn of the Dead/Anti-You
Hello Hooray/Kill Miss America
Graverobbing U.S.A./ Rock n´Roll
Chop off My Hand/Hey Mom I just Killed a Chicken
Love At First Fright/I Wanna Be Your Dog
Boxsety a kompilace:
2004 - 6 Years, 6 Feet Under the Influence
2006 - Little Box of Horrors

Styl:
Hudba je laděná v punkovém stylu, texty jsou inspirované béčkovými hororovými filmy, což dohromady tvoří tzv. horror punk, ale kvůli své vizáži bývají řazeni i ke glam rocku.

Něco z historie:
Kapela připravila své debutové album The Late, Late, Late Show během dvou týdnů, co se dali dohromady a během 2 dnů ho nahráli. Výsledkem je 11 skladeb úderného horror punku. Během následujícího roku prošla kapela četnými personálními změnami, přesto se jim podařilo nahrát demo Frankenstein Drag Queens From Planet 13 a roku 1998 i druhé album Night of the Living Drag Queens, se kterým se poté vydali na turné, po jehož ukončení došlo k posledním změnám a kapela se ocitla ve stejné sestavě jako začínala.
V této skladbě natočili v roce 1999 další album Songs from the Recently Deceased, které je považováno za nejhororovější:). V této době byl do kapely přibrán Ikky jakožto klávesák, ale Sickovi se to moc nezamlouvalo a po pár neshodách kapelu opět opustil.
Během roku 2001 došlo k další změně a vystřídali se opět bubeníci, kapela si také začala více zakládat na své vizáži během koncertů, ale neopomenuli ani nahrávání a tak vznikla poslední deska Viva Las Violence. Do doby, kdy Wednesday odešel k Murderdolls stihli ještě spoustu koncertů na podporu alba a poslední se konal v Atlantě na začátku roku 2002.
K reformaci kapely došlo roku 2005 a rok nato vydali boxset Little Box of Horrors, který obsahuje v podstatě všechny songy, které kdy nahráli, doplněné o alternativní verze některých skladeb a DVD záznam z koncertu proběhlého roku 1998.




Další najdete na youtubu, většina totiž nejde vkládat:(


Zkráceně přeloženo z wikipedie, prosím nekopírovat bez svolení a zdroje:).

AOH - "novinky"

21. září 2009 v 20:06 | Elysia |  Hudba
Tenhle blog původně založila jako hudební a jak tak koukám, poslední dobou se tu toho moc o hudbě neobjevilo a díky jednomu komentu jsem si taky vzpomněla na tuhle kapelku a že bych se mohla poohlídnout, co je u nich novýho. Teda relativně, proto jsou ty novinky v nadpisu taky v uvozovkách. Je to vlastně už delší dobu, co kapelu opustil frontman Swarm a já z toho tenkrát byla dost v šoku a chtěla jsem o tom napsat, ale nějak zrovna tou dobou nebyl čas a já na to tak trochu zapomněla:D.
Oficiální zpráva o odchodu Swarma se objevila na jejich BZ profilu 25. května, i když já to už věděla trochu dřív, ale musím říct, že mě to dost šokovalo, protože to byl zrovna on, co léta usiloval o to, aby dal dohromady partu lidí, která se tomu bude chtít opravdu věnovat a bude ke kapele přistupovat aktivně a když se mu to konečně podařilo, tak se na to vykašlal. Možná to bylo právě proto, že už dosáhl svého cíle a potřeboval začít něco nového, co by ho naplňovalo. Sám jako důvod odchodu uvedl změnu ve vlastním vnímání hudby, takže chápu, že bylo lepší odejít než se věnovat něčemu, co už ho neuspokojovalo. V současné době je kapela stále bez stálého zpěváka, ale to jim nebrání v koncertování, při kterých tuto úlohu zastává prozatím frontman kapely Amortez. Můžete tedy, pokud si na to dost věříte, máte odpovídající hlas a jste z Brna a okolí, zkusit štěstí a zkontaktovat je, neb jak tak koukám, najít zpěváka asi není zrovna lehký. Co se koncertů týče, mají jich naplánovaných do konce roku ještě 5 a to v Hranicích na Moravě, Praze, Uherském Hradišti, Brně a v Českých Budějovicích. Bližší informace naleznete zde.

No aby byli spokojení úplně všichni tak napravím chybu z minula a házím sem pár ukázek;)



Tahle se mi líbí asi nejvíc, akorát je tu blbě zakončená:(


Jedna z instrumentálek


A něco trochu živějšího:)

Cyberpunk tattoo

20. září 2009 v 22:14 | Elysia |  Cyberpunk/Steampunk
Opět pohled na cyberpunk z trošku jiné stránky:)




Dostalo mě :D

20. září 2009 v 22:03 | Elysia |  Blbůstky a cypoviny


Anti nazi videa

20. září 2009 v 21:56 | Elysia
Tohle nejde vložit, ale líbilo se mi tak tu dám aspoň odkaz

A tohle je docela známy, ale stejně se dycky musim smát...Haló!!:D

Měsíc nad lesem

20. září 2009 v 19:06 | Elysia |  Fotím

V parku

20. září 2009 v 19:00 | Elysia |  Fotím
Pár postřehů z našeho parku:

To samé dvakrát, protože nevím, která verze se mi líbí víc:)

Tahle fascinuje i mě samotnou:D
Trocha vody neuškodí...:D

Černobílá melancholie

20. září 2009 v 18:49 | Elysia |  Fotím
Jak už jsem řekla, miluju černobílé fotky...tak tady jich pár je, snad se bude líbit aspoň některá;).









Moje první colorka

20. září 2009 v 18:37 | Elysia |  Přetvářím v PS
No nebudu zapírat, že se mi strašně líbí černobílé fotky, ale občas je potřeba i trocha barev a mě dokonce až udivilo, kolik jich mám jen na stole, tak jsem to jednoho dne (myslím, že to byla zas nějaká noční krizovka, když už jsem se nemohla učit a hrabalo mi z toho) vyfotila a trochu si s tím pohrála. A tohle je výsledek...ani nevím, jestli se mi líbí, v poslední době jsem nějaká beznázorová...teda ne, že bych neměla názor na nic, samozřejmě, že na zásadní věci v životě ho mám, ale když se mám rozhodnout jestli chcu kafe nebo čaj tak prostě nevím...jenom doufám, že ta otupělost mě zas brzo opustí:) a vám přeju více barev do života:D.


Houbobraní

18. září 2009 v 23:33 | Elysia |  Akce
Tak mám konečně aspoň kousek času abych se vrátila pomyslně o pár dní zpět a reflektovala vám tu své víkendové zážitky. Jelikož to byla taková poslední "prázdninová" akce a další jsou v nedohlednu, teda spíš nejsou ani žádné v plánu (kromě Deathstars, na který stejně určitě nepojedem, protože nebudem mít peníze, fňuk), mám prostě potřebu se tu o ní zmínit. Taky kvůli tomu, že akce tohoto typu sou prostě nejlepší:D. No zkrátka a jednoduše se stalo, že jednoho dne napsala miláčkovi kamarádka Verča, že u nich budou hrát Greedy Invalid a jelikož jsme si s nima tak nějak jednou padli do oka (teda hlavně oni nám), chtěli jsme je samozřejmě zas vidět. Jedinou překážkou byla ta moja zkouška, ale jelikož jsem prostě dobrá a dala sem to (nj musím se přece pochválit:D), tak jsme hned v sobotu vyrazili do Jeseníka. Teda vlastně až kousek za Jes do Filipovic, páč se jednalo o takovou houbařskou akci, kde se ale hledaly i jiné věci, než jen houby - třeba poukázky na flašky takovýho moc dobrýho pitíčka, který sme se s kolegyní Verčou vydali hledat, ale výsledkem byly jen mokrý gatě , boty od trávy (myšleno normální luční tráva, na co zas nemyslíte:D) a sucho v krku:(. Ale ono to zas tak nevadilo, jelikož jakožto V.I.P. osoby jsme měli pivo zdarma:D. Abyste rozuměli, nasáčkovali sme se, teda byli sme pozváni, ke greedům do VIP salónku a jak sme byli taky celí černí (jako jediní) automaticky nás brali jako že k nim patříme a my samozřejmě neměli potřebu to nikomu vymlouvat:D (tak blbí opravdu nejsme:D). Ona ta akce probíhala v podstatě od rána, ale my zas takoví fanatici do hub nejsme, takže jsme přijeli "jen" na doprovodný program, který tvořili právě Greedy Invalid a dál Dark Gamballe a jakási zábavovka, myslím, že se jmenovali Old rock, kteří byli nesmírně vtipní:D (hlavně celou dobu sedící kytarista, kterej by to asi se svou váhou neustál a zpěvačka, co všechno zpívala z not, jako fakt úroveň, ale nevěřili byste jak na ně pak lidi pařili...nj ono to bylo možná i tím alkoholem...možná?:D). Tak kromě netradičních kulturních zážitků, mám radost, že sme se zas viděli, pokecali a seznámili se i s novýma lidma a Greedi zahráli fakt skvěle a už se těšíme až vydají novou desku, páč ty nový songy byly luxusní. Škoda jen, že pro některé to nebyla zas tak úplně nejlepší akce, ale to už jsou věci, co sem nepatří. Někdy je zajímavé sledovat, co dokáže alkohol...Ne to už se opravdu dostávám, kam bych něchtěla..takže konec a pár fotek:):

Cat, skvělá nejen jako klávesačka:)
Zjistila sem, že s Kurtem máme nejen společnou oblibu v Kurtovi, ale i v propichování těla:D škoda, že já si nemůžu dovolit to co on, ale jemu to fakt sluší..škoda, že to tady není vidět..
Naprosto bezkonkurenční bubenice Marcy, alias Trinity, co by se měla naučit běhat po zdi:D...
(kdo nebyl, nepochopí:D)
Pačesatý Smrk (a to ma ty vlasy ostřihane a kratke jak cyp) se nám postaral o zábavu...
A samozřejmě Vojtíšek v celé své kráse, teda ne, normálně nemá červený oči:D

A to už je opravdu vše, jen doufám, že takových akcí bude víc:).

Nestíhám

15. září 2009 v 18:52 | Elysia |  Den za dnem
Sakra sem myslela kolik nebudu mít času až tu zkoušku udělám a zatím jsem si od té doby našla jen tuhle chvilku na to abych napsala, že vlastně nemám čas. Děs! A to bych toho chtěla tolik napsat, podělit se o zážitky ze supr akce, na které jsem byla o víkendu, ale asi to zas příjde až se zpožděním, protože jsem se vážně od pátku snad ještě nezastavila. Zítra jedu zas do Hradca na zápis a vracím se až ve čtvrtek a kdo ví co mi přichystá pátek, sobotu už mám asi taky jasnou, takže se k něčemu pořádnýmu dostanu možná až v neděli. Ale proč to všechno píšu? Jednoduše proto, že mě to štve a musí to ze mě ven:D. Doufám, že aspoň vy jste na tom líp a jestli ne, tak nezoufejte, nejste sami:D. Tak se zatím mějte a já doufám, že se tu zase něco co nejdřív objeví:).

Jupííííííííí :D

11. září 2009 v 15:54 | Elysia |  Den za dnem
Dneska jsem zdárně složila zkoušku z patologie a zbavila se tak poslední pekážky na cestě do čtvrťáku. Už jenom tři roky, juch:D.
To nic, to je jen takový momentální zkrat a potřeba podělit se o svou radost s co nejvíce lidma :D.

Moje fóbie

3. září 2009 v 15:26 | Elysia |  O mě
Všimla jsem si, že pár lidí psalo o svých fobiích, tak jsem se inspirovala a napíšu vám o té své. Nebo spíš svých? Moje největší fobie, a možná taky jediná, kterou bych fobií doopravdy nazvala, jsou pavouci. Pro mě je to to nejhorší, nejodpornější a nejotřesnější stvoření, jaký může být. Původ tohoto strachu neznám, ale myslím, že se na jeho rozvoji hodně podílel můj bratr, když mě s nima jako malou strašil, protože on je naopak miluje. Zajímavý je, že se mi s věkem strach z pavouků stupňuje. Pamatuju si jak jsem jako malá sice měla strach z těch velkých, chlupatých, tlustých, ale takoví ti záchoďáci a sekáči mi nevadili. Dokonce jsem je chytala za nohy. Jenomže teď už mám strach i z obyčejné třesavky. Prostě hrůza. Ale na druhou stranu můžu být asi ráda, že na tom nejsem úplně nejhůř. Třeba jedna bývalá spolužačka skákala na lavici i když viděla pavouka jen na obrázku. No ale i tak, je to hrozně omezující, protože pavouci jsou všude a když si s ním sami neumíte poradit a musíte mít pořád při ruce někoho, kdo ho odklidí, je to fakt dost nepříjemný. Jednou se nechám zhypnotizovat a nechám si vsugerovat, že se jich nebojím:D.
Mám i další fóbie, ale tentokrát už jen tak fóbie v uvozovkách, protože se jedná spíš o pocit odporu než strachu. Zase tak jak mi jako malé nevadili, žádní brouci a další hmyz, pozoruju, že čím jsem starší, tím větší mám odpor skoro ke všemu hmyzu. Nesnáším chrousty a další takový ty velký brouky, co hučí pomalu jak vrtulníky, dokonce už mi vadí i větší masařka. Ale jak říkám, nejedná se o strach, ale jsou mi prostě odporní. Když nad tím tak přemýšlím, tak asi jediný, co mi nijak nevadí jsou motýli :D.
Když se ale přesuneme z toho zvířecího světa, další věcí, kterou nemám ráda, jsou uzavřené, těsné prostory. Opět se nejedná o klasickou klaustrofobii, ale spíš jen o její miniaturní projevy. Nedělá mi problém třeba vlízt do jeskyně, pokud je tam aspoň minimální prostor a nehrozí, že bych se tam zasekla, ale vždycky a to už jako malá jsem nesnášela, když jsem měla nějaký moc upnutý oblečení. Pamatuju, že jsem měla takový šaty, byly úzký a musely se vyslíkat přes hlavu a to mi dělalo strašně zle, chytala jsem u toho pomalu panický záchvaty a bála se, že se do toho nějak zamotám a udusím:D. Teda dnes se tomu trochu směju, ale stejně nemám takhle upnutý oblečení zrovna v lásce, i když třeba korzet mi nevadí, když vím, že ho můžu kdykoli rozepnout a už jsem si na ně nějak zvykla. Kdy se mi ale tyhle pocity paniky a nedostatku vzduchu vracejí, jsou situace, kde je hodně lidí, ve frontách, v natřískaných busech, vlakách a šalinách, prostě když není možnost úniku a ze všech stran se na vás hrnou lidé, kteří by vás při sebemenším ohrožení byli schopni ušlapat.
No a to už by asi mohlo být vše..nebo mě teď aspoň už nic nenapadá. A co vy? taky na sebe něco práskněte ať tady jako strašpytel nevypadám jen já:D.


Irský vlkodav

3. září 2009 v 14:02 | Elysia |  Zvířecí kout
Tak jsem zas jednou přidala novou rubriku, která se bude týkat, jak jste jistě z názvu poznali, zvířat. Časem se tu objeví vzpomínka na miláčky, co nás již opustili, představím vám ty, co máme teď a v neposlední řadě se s vámi podělím i o své vysněné mazlíčky, které bych jednou chtěla.

Dnes bych vám teda na úvod chtěla představit psa, kterého si jednou prostě musím pořídit, protože mi naprosto učarovala jejich krása, velikost, ale i povaha. Seznamte se, IRSKÝ VLKODAV.


Jsou prostě naprosto dokonalí, ale nebudu vám tu o nich nic složitě vypisovat, na netu je všude informací plno. Pro snažší hledání, v případě zájmu, je tu několik webovek speciálně o vlkodavech a adresy chovných stanic.


A otázka na závěr. Jaký máte ke psům vztah vy, popřípadě jakýho máte, nebo jakýho byste chtěli?:)

Mýty a pověry týkající se sebevražd

3. září 2009 v 10:46 | Elysia |  Psychokout
O tom co lidi přivádí k myšlenkám na sebevraždu jistě každý něco ví a myslím, že ani není moc lidí, které nikdy byť jen na chvíli nenapadlo, že by jim bylo líp, kdyby svůj život ukončili. Co ale dělat, když ve svém okolí narazíte na někoho, kdo to myslí vážně? A jak poznat, že to dotyčný opravdu myslí vážně? Nabízím pár rad a tipů, co dělat, nedělat a nepodceňovat.

Pověra první:
Kdo o sebevraždě mluví, ten se o ni nepokusí.

Tohle si myslí spousta lidí. Řekli by totiž, že kdo by se chtěl doopravdy zabít, ten to udělá a nebude o tom mluvit, ale opak je pravdou. Spousta lidí uvažujících nad sebevraždou není plně rozhodnuta a když o tom mluví je to v podstatě volání o pomoc, pokud ovšem toto podceníte, může dotyčný získat pocit, že vás to nezajímá a ztratí veškerou naději, že by mu mohl někdo pomoci.

Pověra druhá:
Nemluvit o sebevraždách před člověkem se sebevražednými sklony.

Člověk se sebevražednými sklony bude na sebevraždu myslet, ať už o tom budete mluvit nebo ne. Naopak by to mohlo být prospěšné. Dotyčný získá pocit, že se o něj zajímáte a mluvit o tom mu umožňuje ventilovat své pocity a napětí.

Pověra třetí:
Člověk po období deprese je najednou veselý, znamená to, že už na sebevraždu nemyslí.

POZOR! Toto je nebezpečný stav, kdy dotyčný dospěje k pevnému rozhodnutí, má plán a ví kdy a jak ho zrealizovat. Díky tomuto rozhodnutí mohou působit uvolněně až radostně, protože se zbavili té zátěže rozhodování se a mají konečně jasnou vyhlídku do budoucna.

Pověra čtvrtá:
Jakmile se někdo rozhodne pro sebevraždu, nedá se jeho rozhodnutí zvrátit.

Každé rozhodnutí se dá změnit, záleží jen na tom, jestli někdo bude ochoten pomoci.

Rady a doporučení:
Narazíte-li na někoho s byť jen potenciálními myšlenkami na sebevraždu, nikdy to nepodceňujte a snažte se s ním o tom mluvit. Nebojte se vyjádřit váš názor, klidně i strach z toho, co říká. Mluvte o jeho pocitech a důvodech, které ho k tomu dovedly a zkuste společně najít nějaké východisko.
Samozřejmě v některých případech je nutná pomoc "profesionála", ale občas a hlavně v krizových situacích může pomoct každý. Každé vlídné slovo, pocit porozumění a důvěry je důležitý a často se stává, že takovýmto lidem pomůže jen myšlenka na to, že je na světě aspoň jeden člověk, kterému na něm záleží.


Lidská lhostejnost a opilá mládež

2. září 2009 v 16:40 | Elysia |  Postřehy, úvahy, názory
Jak už jsem tu jednou zmiňovala, poslední dobou chodíme s miláčkem na večerní procházky s našima čoklíkama:). A několikrát jsme se chtěli vypravit na jeden takovej kopec, no je to spíš kopeček, ale je odtamtud krásnej výhled. No a na tom kopečku stojí taková malá kaplička a často se na tom místě scházejí milenecké dvojice aby se třeba pokochaly krásou večerní přírody, takže se moc často nestává, že byste tam na někoho nenarazili, což by ovšem zase tak nevadilo, jenomže v posledních pár dnech, kdykoli jsme tam šli, tak u té kapličky sedělo tak pět šest pubertálních floutků s pár lahvema chlastu a spoustou cigaret. Jedna věc je, že nepochopím, jak se někdo může věnovat takovéto činnosti (teda spíš nečinnosti) večer co večer a nemají nic jiného, čím by se zabavili (a to bych jim ještě k tomu hádala tak maximálně 16 let a to ještě jen některým. Dobře, nechápu to, že někdo takhle zabíjí čas, ale je to jejich věc a věc jejich rodičů. Co ovšem nepřekousnu a to je ta druhá věc, že tam po sobě zanechávají takovej bordel, že by vám z toho bylo špatně.
Včera jsme se byli projít zase jinam, je to kousek v lese, takový krásný místečko s jedním nádherným stromem co se sklání nad okajem skály, prostě nádhera. Ale to, co jsme tam našli včera, nás dostalo. Chtělo se nám skoro až brečet, jak může být někdo tak bezohlednej?!!! Nejen, že tam byl pěknej bordel, nějaký roztrhaný igelitky a petky se tam válely, ale navíc do toho našeho stromu byly zatlouklý hřebíky. Chápete to? Já ne! A děsně mě to vytáčí! Bezohlednost lidí a nevychovanost dnešní mládeže, naprostá neúcta k přírodě a potřeba zničit jakýkoli malý kousek krásy, co nám tu ještě zbývá, je něco, co bych trestala hodně přísnýma trestama. Kdy lidem dojde, že příroda nás nepotřebuje, ale my ji ano? Že bez přírody tu nebudem ani my, že ji potřebujeme k životu? Myslíme si, že jsme pány světa, ale přitom jsme závislí na přírodních zdrojích a místo toho abychom si toho vážili, tak ještě matičku Zemi pořádně kopeme do zadku jako nevděční malí parchanti, kteří si vezmou co potřebujou, ale na nějaké "děkuji" už ani nepomyslí, naopak ještě budou reptat, že toho dostali málo. Je mi špatně z lidí...vím, že nejsou všichni takoví, že se ještě najdou výjimky, co mají k přírodě vztah, ale obecně jsou lidi pěkný svině a serou mě!!! A jestli si to někdo z nich přečte, nechť se nad sebou laskavě zamyslí!!!

A co vy? Taky byste chtěli žít v takovém prostředí?