Listopad 2008

Dílo

27. listopadu 2008 v 15:13 | Elysia |  Stephen King

OriginálČeský názevRok vydáni (USA)Pozn.
1.CarrieCarrie1974román
2.Salem´s lotProkletí Salemu1975román
3.RageVztek1977román - pod pseudonymem Richard Bachman
4.The ShiningOsvícení1977román
5.Night ShiftNoční směna1978soubor povídek
6.The StandSvědectví1978kratší verze
7.The Dead zoneMrtvá zóna1979román
8.The Long walkDlouhý pochod1979román - pod pseudonymem Richard Bachman
9.FirestarterŽhářka1980román
10.CujoCujo1981román
11.Danse MacabreDanse Macabre1980non-fiction
12.RoadworkSrovnáno se zemí1981román - pod pseudonymem Richard Bachman
13.CreepshowCreepshow1982kniha komixů
14.The Dark tower: The GunslingerTemná věž I: Pistolník1982román
15.Different SeasonsČtyři roční doby1982soubor povídek
16.The Running manRunning man1982román - pod pseudonymem Richard Bachman
17.ChristineChristina1983román
18.Pet SemataryŘbitov zviřátek1983román
19.The TalismanTalisman1984román
20.ThinnerKletba1984román - pod pseudonymem Richard Bachman
21.Sceleton crewMlha1985soubor povídek
22.Cyde of the werewolfObdobí vlkodlaka1985román
23.The Bachman´s books
1985soubor knih vydaných pod pseudonymem Richard Bachman
24.ItTo1986román
25.The Eyes of the dragonDračí oči1987román
26.MiseryMisery1987román
27.Nightmares in the sky
1988non-fiction
28.The TommyknockersTommyknockeři1987román
29.Dark visionsTemné vize1988
30.The Dark halfTemná půle1989román
31.The Stand: The comptele & uncut editionSvědectví1990román - rozšířená verze
32.Four Past midnightČtyři po půlnoci1990soubor povídek
33.Dolan´s CadillacDolanův Cadillac1989soubor povídek
34.My pretty pony
1989
35.Needfull thingsNezbytné věci1991román
36.Gerald´s gameGeraldova hra1992román
37.Dolores ClaibornDolores Claibornová1993román
38.Nightmares & dreamscapesNoční můry a snové výjevy1993soubor povídek
39.InsomniaNespavost1994román
40.Mid-Life Confidential: The Rock Bottom Remainders Tour America With Three Chords and an Attitude
1994non-fiction
41.Rose MadderRose Madder1995román
42.The Green mile: The Two dead girlsZelená míle: Dvě mrtvé holčičky1996román
43.The Green mile: The mouse on the mileZelená míle: Myš na míli1996román
44.The Green mile: Coffey´s handsZelená míle: Coffeyho ruce1996román
45.The Green mile: The bad death of Eduard DelacroixZelená míle: Mizerná smrt Eduarda Delacroixe1996román
46.The Green mile: Night journeyZelená míle: Noční výprava1996román
47.The Green mile: Coffey on the mileZelená míle: Coffey na míli1996román
48.Desperation
Beznaděj1996román
49.The RegulatorsStrážci zákona1996román - pod pseudonymem Richard Bachman
50.Six StoriesŠest příběhů1997
51.Bag of bonesPytel kostí1998román
52.LegendsLegendy1998
53.The girl who loved Tom GordonHolčička, která měla ráda Toma Gordona1999román
54.The new Lieutenant´s Rap
1999
55.Hearts in AtlantisSrdce v Atlantidě1999soubor povídek
56.Blood and smokeKrev a kouř2000audiokniha
57.The Green mile: The Complete serial novelZlenená míle2000román
58.The Plant: Zenith risingRostlina2000román
59.Secret windows: Essays and fiction on the craft of writing
2000non-fiction
60.On writing: A memoir af the craftO psaní: Memoáry o řemesle2000non-fiction
61.DreamcatcherPavučina snů2001román
62.Black houseČerný dům2001román
63.Everything´s eventualVšechno je definitivní2002soubor povídek
64.From a buick 8
Z buicku 82002román
65.The Dark tower I: The GunslingerTemná věž I: Pistolník2003román - upravená verze
66.The Dark tower II: The drawing of the threeTemná věž II: Tři vyvolení2003román
67.The dark tower III: The waste landsTemná věž III: Pustiny2003román
68.The Dark Tower IV: Wizard and glassTemná věž IV: Čaroděj a sklo2003román
69.The Dark tower V: Wolves of the CallaTemná věž V: Vlci z Cally2003román
70.The Dark tower VI: Song of SusannahTemná věž V: Zpěv Susannah2004román
71.The Dark tower VII: The dark towerTemná věž VII: Temná věž2004román
72.Faithful
2004non-fiction
73.The Colorado kidKluk z Colorada2005román
74.CellPuls2006román
75.Lisey´s storyLisey a její příběh2006román
76.BlazeBlaze2007román - pod pseudonymem Richard Bachman
77.Duma keyOstrov Duma key2008román
78.Just after sunset
2008soubor povídek

Životopis

24. listopadu 2008 v 13:32 | Elysia |  Stephen King
Stephen Edwin King se narodil 21. září 1947 v Portlandu (Maine). Byl překvapivým přírůstkem do rodiny, protože jeho matce bylo řečeno, že nemůže mít děti. Jeho rodiče Donald a Nellie zažívali období manželské krize, a když byly Stephenovi pouhé dva roky, jeho otec, podomní prodavač Electroluxu, si odskočil pro cigarety... ale už se nikdy nevrátil. Stephen King od té doby svého otce neviděl.


Stephen a jeho adoptovaný starší bratr David žili s matkou porůznu mezi Massachusetts a Maine a jeho vášeň pro psaní vyšla najevo v roce 1959, kdy napsal nějaké články do "novin" svého bratra, které měly náklad kolem 20 výtisků. Stephen psal články a názory na soudobá televizní show. Pod dojmem relativního úspěchu namnožil Stephen jednu ze svých povídek a rozeslal je místním lidem za celých TŘICET CENTŮ! Dokonce prodal ve škole několik svých výtvorů, dokud mu to učitelé nezatrhli.


Během těchto let napsal King řadu povídek, a řadu z nich vydala společnost Triad and Gaslight Books. Vydavateli byli ve skutečnosti Stephen a David Kingovi společně s Chrisem Chesleyem. Posledním z těchto děl vydaných vlastním nákladem byla dvoudílná povídka Hvězdní vetřelci (The Star Invaders).


Mnohé z Kingovy rané tvorby bylo založeno na sci-fi, ale protože neměl vědecké vzdělání, povídky byly trochu slabé co do detailů, ale stále výborné na kluka jeho věku. Stephenův zájem o horror začal v roce 1959, kdy našel v domě své tety krabici starých sci-fi a horrorových časopisů. Inspirován takovými spisovateli jakými byli Howard Phillips Lovecraft, Robert Bloch nebo Jack Finney, začal mnohem více uvažovat o psaní horroru a později toho roku vydal povídku Byl jsem mladým vykradačem hrobů (I Was A Teenage Grave Robber). Navzdory této rané publikaci se mu naskytla první profesionální zakázka až v roce 1967, kdy Startling Mystery Stories koupili jeho povídku Skleněná podlaha (The Glass Floor).


Stephen King odmaturoval na střední škole v roce 1966 a pokračoval na Mainské univerzitě v Oronu. V době studií potkal svou budoucí manželku, Tabithu Spruceovou. V roce 1970 získal titul bakaláře angličtiny, a v roce 1971 si vzal Tabithu.


Začal pracovat v závodní prádelně, pak se stal vrátným, a na podzim roku 1971 učitelem angličtiny na Hamdenské veřejné škole v Maine. Nebyla to dobře placená práce, takže měl problémy se splácením účtů. Psal kdykoli, když zrovna nepracoval a v roce 1974 konečně vydal v nakladatelství Doubleday Carrie, po tom, co za tuto knihu, kterou zachránila před odpadkovým košem Tabitha, získal zálohu 2 500 dolarů. Carrie znamenala okamžitý úspěch, a film, natočený podle ní v roce 1976, se stal neméně populárním.


12. května 1973 změnil navždy život Kingových jediný telefonní hovor. Doubleday prodal práva na dotisk Carrie New American Library (NAL) za 400 000 dolarů a King získal polovinu. Úsilí o vydělání peněz teď přestalo a Stephen se mohl soustředit na psaní, stejně jako tomu bylo vždycky v minulosti. Stephenova matka se bohužel tisku Carrie už nedožila.


Přijetí románu Prokletí Salemu, původně nazvaného "Druhý příchod" jakožto Kingovy druhé knihy bylo dostatečné na to, aby dalo Kingovi nálepku spisovatele hororů, ale nezdálo se, že by ho to trápilo. Pozdější prodej práv na dotisk u NAL mu vydělal polovinu z 500.000 dolarů prodejní ceny.


Kingovým třetím románem, který přišel do tisku, bylo Osvícení, inspirované víkendovou návštěvou jednoho hotelu. Stephen a Tabitha se rozhodli strávit víkend bez dětí v Stanleyově hotelu v Estes Parku. Jako mnohokrát předtím i potom, použil King skutečné postavy z hotelu, včetně Gradyho, hotelového barmana. King řekl: "Do postavy Jacka Torranceho jsem byl schopen vložit řadu svých nešťastných agresivních popudů..." Tímto románem si definitivně připsal přízvisko spisovatele hororů.


King se rozhodl z různých důvodů opustit Doubleday a připojit se k NAL (vlastníkovi vydavatelství Viking). Ten hlavní byl finanční. King však také objevil další postranní efekt. Když vydávali Mrtvou zónu, byla obálka mnohem přitažlivější pro oko, a kniha samotná měla lepší vzhled a atmosféru než knihy vydané Doubledayem.
Od té doby vydal více než 30 románů, a tiskem prošlo přes 100 milionů kopií.


Stephen King má rád rockovou hudbu (t.j. Bruce Springsteena). Ve svých románem má řadu citací z rockových písní, a sám je členem skupiny Rock Bottom Remainders. Dalšími členy této skupiny jsou Dave Barry, Amy Tan, Robert Fulghum, Matt Groening (duchovní otec slavného seriálu Simpsonovi) a Roy Blount Jr. "Rock n Roll", říká Stephen King, "stále osvěžuje a posilňuje ty, kteří cvičí jeho záhady." On i další bestselleroví autoři v Rock Bottom Remainders čas od času vyjedou po východním pobřeží a pořádají vystoupení.


Nyní se zaměřme na Kinga, jako člověka. Zatímco mnozí z jeho nesčetných fanoušků jsou více než jen trochu výstřední, spisovatel sám se zdá být téměř promyšleně normální. Na sobě nosí Levisky, v náprsní kapse má kuličkové pero, dívá se na baseball a pije Pepsi. Žije poklidně v Bangoru, v Maine se ženou a dětmi (Naomi Rachel, Joe Hill, Owen Phillip). "Má žena, mé děti - mě vidí z jedné stránky," říká King, "ale když píšete, něco se stane - něco, co není normální. Ať už jsem kdokoli, když jdu okolo vás, je to jeden člověk. Ale někdo jiný píše ty knihy."


V roce 1989 podepsal King obchod s vydavatelstvím Viking, z kterého získal čistý zisk 35 millionů dolarů za čtyři knihy - nový rekord. Stejně velkoryse jako v případě oné smlouvy, ohlásil v roce 1997 své rozhodnutí Viking opustit, aby uzavřel novou smlouvu s firmou ochotnou zaplatit nabízenou cenu 17 milionů dolarů za jeho další román, Pytel kostí. Brzy se dohodnul se společností Simon and Schuster, která mu mohla dát odměnu 8 milionů dolarů za tisícistránkový svazek, včetně 50ti procentního podílu ze zisku z jeho prodeje a z prodeje dvou dalších děl - sbírky povídek a nebeletristické knize o psaní.


V roce 1999 Stephena Kinga porazilo auto a tato nehoda si vyžádala dlouhou a těžkou rekonvalescenci. Tato situace se odrazila v řadě momentů jeho následující tvorby, kterou musel kvůli ní značně omezit. Nicméně se s vervou pustil do práce a výsledkem jsou romány jako Pavučina snů nebo Černý dům.


Roku 2004 Stephen King dokončil svou velkolepou ságu o Temné věži. Předtím se na veřejnosti objevila zpráva, že by její dokončení mělo završit kariéru tohoto pracovitého spisovatele. Nicméně to byla naštěstí jen zpráva poplašná, která v sobě neměla zrnko pravdy, jelikož King tvoří stále dál. To potvrzují např. jeho nejnovější díla Puls, Lisey a její příběh nebo Ostrov Duma Key.



Pozn.:Jak tam je ta zmínka o tom, že často používá citace z rockových písní, v knížce Řbitov zviřátek použil jednu i od Ramones, za což má samozřejmě mé sympatie .

Oficiální Kingovy stránky: http://www.stephenking.com


Hunter´s Metal Night Vol.5

20. listopadu 2008 v 12:56 | Elysia |  Akce


Tak na tuhle akci mě dotáhl můj miláček a ačkoli je u mě na prvním místě punk, moc mě přemlouvat nemusel. Sice mě pak eště 3 dny bolel krk tak, že sem se snažila radši vůbec nepohybovat, ale i tak to stálo za to. Navíc sem objevila supr band Greedy Invalid, kteří mě na první poslech uchvátili a pokec s nima byl taky moc fajn. Tu je pár fotek se zpěvákem Vojtou alias Stormem a pak i s celou bandou:).





Speciální poděkování patří slečně Nathanelle, která nás s nima vyfotila. Další její fotky z akce najdete zde: http://galerie.albumfotek.cz/23464/

To snad ani není možný...

13. listopadu 2008 v 13:42 | Elysia |  Postřehy, úvahy, názory
Tak sem jednou z nudy brouzdala po netu a našla sem pár stránek co mi vyrazily dech. Ne tím, že by byly nějak úchvatný, právě naopak.

Za prvé nechápu proč už v názvu blogu je obsaženo slovo punk, když co se obsahu týče je to z 99% EMO. Doufám, že ona slečna si o sobě nemyslí že je punk, nebo snad že Simple plan sou punková kapela!! to bych jí asi leccos musela ručně vysvětlit...


Další stránka co sem našla, mě nejdřív totálně vytočila, ale když sem četla dál, zjistila sem že to prostě musí být recese a těžká prdel, protože takový žvásty co tam byly by snad v životě nikdo nemohl myslet vážně..Tady je výběr těch nejlepších keců:

"...pro ty kteří se v hudbě ještě tolik neorientují je to přesně ta samá situace jako v písni leoše mareše, zakladatele českého punku a punkové modý..."

"..oběvil sem totiž nový styl hudby s to ska... je to hodně přýbuzné s punkem, ale mají větší bicí a hrají na lesní roh... ska hrají například rasmus.."

"..pogo je taková skákací mašinka má to pružinu a vy si na to nalezete a skážete na tý pružince... "

"..a já myslím že sem našel novou životní cestu... chci začít poslopuchat hip hop ale zároveň i pank protože je to takový bych řekl dost podobný... "

"lidišky tak vám tu rozseknu spekulace navždy LEOŠ MAREŠ je punkášek... kso se dneka díval na eso ví o čem mluvým protože měl na sobě růžové tričko s nápisem ramones... a to jak již jistě víte je punková kapela... "

"...jistě vítě že historicky první punkovou kapelou na české i zahraniční scéně byla skupina the rasmus... kteří dříve hráli hudbu gothic ale kolem roku 2004 začali hrát ten opravdový punk(to ovšem ještě nikdo neznal pravý význam tohoto slova a mylně se domnívali že punk jsou skupiny jako slipknot a sex pistols)... potom se k nim na punkovou dráhu začaly přidávat další méňe známe skupiny, z českích například čechomor... divoký bill a tak dále... zásadní punkový počin bylo založení německé kapely Tokio Hotel kteří si brzy získali fanoušky po celém světě.."

"konečně sem zase jednou byl na pořááááádnýýýý punkový diskotééééccccééééé !!!!!!! s tomáškem... mym MILÁÁÁÁŠKEEEEEMMMM !!!!! no a tak sme si to tam pjekně popíjeli a občas si zatancovali... (víte co... hráli tam opravdu punkoví kapely... nejlepší byla samozřejmě skupina divokej bill který tam hráli ty nejvečí punkoví píšnišky. ) tak sme si řekli že to pořádně rozjedeme a začali sme tam pořádně pogovat... Tomášek se kolem mě kroutil jako to dělaj ty tanečnice v barech a mě to děsně vzrušovalo a tak sem za chvíli začal dělat takový pohyby jako mikael jacksonn... "

"...abyste mohli být správní punkáči musíte o punku něco vědět, a podle těch komentářů je málo lidí co o punku něco vědí, mě se ale poštěstilo a já patřím mezi těch pár správnejch punkáčů.........důležitej je vzhled.."

"nejsem spokojenej s tim kam punk spěje... dřív to byl starej dobrej punk ewička farná a tokio hotel ale od tý doby co se začala do punku zařazovat nirvana už se mi to nelíbí... nevim je zo takový moc uřvaný... punk není o křiku,,,, to si pamatujte je to o volnosti zlýmu výrazu a těsnejch kalhotách... ale pravda že ten kurt kombajn je teda sexy punker... "


Tak co milááškové už máte dost? :D Já už sem pod stolem...ti kdo se eště drží můžou jít přímo ke zdroji: http://hustejci.blog.cz
Ale bacha ať vás to neporazí:D

Queen of the Damned

10. listopadu 2008 v 17:20 | Elysia |  Filmy a seriály
Tak tenhle supr film zaručeně potěší nejen oko každého fanouška filmů s upíří tématikou, ale mnohé z vás určitě nadchne i hudba. Byl natočen v roce 2002 podle novely americké spisovatelky Anne Rice (takže si můžete přijít na své i pokud dáváte přednost literatuře:)).

Pokud se chcete kouknout, tady máte odkaz:

A pokud se vám zalíbí hudba tu můžete stáhnout soundtrack:


heslo:mazarek

Nebo druhá možnost:


heslo:destroy

Proč nemám ráda emáky

10. listopadu 2008 v 16:30 | Elysia |  Postřehy, úvahy, názory
  1. PŘETVÁŘKA A PÓZA
    Jen malá část z nich dobrovolně přizná, že jsou emo, ale drtivá většina o sobě tvrdí, že jsou gothici nebo punkáči, přičemž o pravé goth subkultuře či punku nemají ani ponětí. Být goth pro ně znamená chodit v černých hadrech a tvářit se depresivně, tu a tam se pokusit o sebevraždu a na potkání vykládat jak strašne jsou v depresi, a že nikdo nemá horší život než oni. Na druhé straně jsou ti rádoby punkáči co si myslí že být punk spočívá v tom dělat co největší bordel kopat do popelnic a pokud možno být neustále něčím sjetý nebo o tom aspoň mluvit.

  2. VYKRÁDÁNÍ STYLŮ
    Když sem si asi ještě před rokem na sebe vzala pruhovaný tričko, nikomu to nevadilo, maximálně se na mě pohrdlivě dívaly lolitky sledující poslední módní trendy, které zrovna nediktovaly pruhy a proto sem podle nich byla out, což mi ale takříkajíc bylo u prdele...Problém mám ale teď, když si ono pruhované tričko na sebe vezmu dnes, automaticky mě každej druhej označí za emo a každej první si to aspoň myslí. Kdyby to ale bylo jen takhle jednoduchý, bylo by to ještě dobrý...Emo je prý (podle nich samých) originální styl. Fajn tak ať mi tu originalitu ukážou! Já jen vidím směsici prvků posbíraných z jiných stylů doplněnou o růžové lebky a tkaničky. Člověk už nemůže vyjít na ulici ani v černým aby na něj pubertální výrostci nepokřikovali, že je emo. Neříkám, že chodit v černým je privilegium metalistů, punkáčů či gothiků, vždyť ani ti nechodí permanentně jenom v černé a v černé naopak může chodit kdokoli, ale to že vykradli i ostatní prvky charakteristické právě pro dané styly a vydávají je za vlastní prostě nepřekousnu.

  3. HUDBA
    Pokud někdo označuje Tokio Hotel za hustej metal nebo Simple Plan za drsnej punk, pak by se měl asi minimálně objednat na ušní, v lepším případě si zavolat na nejbližší léčebnu pro duševně choré. Nikomu to neberu, každej ať si poslouchá co chce a co se mu líbí, ale ať to nazývá pravým jménem a nevydává za něco jinýho jenom proto aby to znělo líp a aby dotyčná osoba vypadala drsnějc (což se ovšem může stát ale jen v přítomnosti jiných, stejně neznalých a zaostalých individuí, v očích normálních lidí pak bude považován minimálně za blázna). Opravdu se mi už párkrát stalo, že sem se dala do řeči s někým kdo vypadal jako punk ale když jsme se začali bavit o hudbě, byla jsem zděšená, když jsem zjistila, že pro ni/něj je vrchol toho nejdrsnějšího punku Green Day.

Brody Dale

10. listopadu 2008 v 13:58 | Elysia |  Hudba
Brody Dalle, vlastním jménem Bree Leslie Pucilowski se narodila v australském Melbourne 1. ledna 1979. Její rodiče se rozvedli ještě když byla malá. Nejen kvůli tomu, ale i kvůli špatnému vztahu s matkou se začala řezat, brát drogy a chodit za školu, ze které ji nakonec vyhodili, když jí bylo 15. Ve stejné době začala objevovat kouzlo punku a brzy si založila vlastní kapelu Sourpuss, se kterou dostala šanci zahrát si na Australias Somersault Festivalu. Tady taky poznala Tima Armstronga, frontmana kapely Rancid, kterého si později vzala a odjela s ním do L.A., kde založila novou Kapelu The Distillers. Nic ale netrvá věčně a v roce 2003 se Brody s Timem rozvádí, o 2 roky později se rozpadá i kapela. Po rozvodu si vzala příjmení podle své oblíbené herečky Beatrice Dalle, kvůli které se taky začala barvit na černo (původně je totiž blondýnka). Dnes je Brody podruhé vdaná tentokrát za frontmana kapely Queens Of The Stone Age Joshe Hommeho, 17. ledna 2006 se jim narodila dcera Camille a co se týče hudebního tvoření taky nezahálí a rozjíždí nový projekt s názvem Spinnerette.


The Distillers

10. listopadu 2008 v 13:51 | Elysia |  Hudba


Oficiální stránky:

Diskografie:

2000 - The Distillers
2002 - Sing Sing Death House
2003 - Coral Fang
Historie:

The Distillers je americká partička, kterou založila v roce 1998 zpěvačka a taky kytaristka Brody Dalle společně s Rosem Casperem, jakožto druhým kytaristou, bubeníkem Mattem Youngem a baskytaristou Kim Chi. V téhle sestavě stačili vydat 2 desky. Pak nastalo období změn, kdy došlo k vystřídání téměř všech členů kapely. Nejdřív odešla Kim, kterou nahradil Ryan Sinn. Zanedlouho odešel i Matt a Ros a novým bubeníkem se stal Andy Granelli. Společně vydali další desku a v této době se k nim přidal i kytarista a doprovodný vokalista Tony Bradley. Ani jim to však moc dlouho nevydrželo a roku 2005, když odešli Ryan a Andy, ohlásili rozpad kapely. Ostatní členové se však budou hudebnímu tvoření věnovat dál, teď už ale pod názvem Spinnerette.

Dead Kennedys

10. listopadu 2008 v 13:48 | Elysia |  Hudba


Oficiální stránky:

Členové:
Jello Biafra: zpěv (dnes Brandon Cruz)
East Bay Ray Valium: kytara
Klaus Fluoride: basa
D. H. Peligro: bicí


Diskografie:
Fresh Fruit For Rotting Vegetables (1980)
In God We Trust (EP 1981)
Plastic Surgery Disasters (1982)
Frankenchrist (1985)
Bed Time For Democracy (1986)
Give Me Convenience Or Give Me Death (1987)
Mutiny On the Bay (2001)
Live At The Deaf Club (2004)

Historie:
Dead Kennedys jsou jedna z prvních amerických punkových kapel, která se zásadním způsobem podílela na rozvoji tamní hardcoreové scény. Vznikla v roce 1978 v San Franciscu, kdy zpěvák (a v podstatě duše celé kapely) Jello Biafra (skutečným jménem Eric Boucher) reagoval na inzerát podaný kytarisou East Bay Rayem. Ti pak přibrali basáka Klause Flourida, bubeníka Bruce Slesingera a druhého kytaristu známého jako 6025, který zanedlouho kapelu opustil a stejně tak i Slesinger, který byl vystřídán D. H. Peligrem.
Ačkoli byli ovlivnění britskou scénou, přece vznikaly rozdíly, které jsou dodnes mezi US a britským punkem znát. Odlišnost byla znát nejen ve stylu hry, ale především v textech, kterými oslovili řadu posluchačů. Tématika se vztahovala hlavně na politiku, ale třeba i na násilí a extrémní konzervatismus. Jejich hlavním cílem bylo šokovat a pobuřovat veřejnost, čehož mimo jiné dosáhli už samotnou volbou názvu kapely, které bylo vybráno právě s tímto úmyslem. Na jejich koncertech byla vždy přítomna policie, která agresivně zasahovala nejen proti fanouškům, ale i proti nim samotným. To všechno nakonec vyústilo v to, že s nimi žádná nahrávací společnost nechtěla mít nic společného, proto pro ně jediným východiskem bylo založit si společnost vlastní (Alternative Tentacles - 1979). Mezitím již vydali řadu singlů u nezávislých společností, avšak prví album "Fresh Fruit For Rotting Vegetables" bylo vydáno až v září 1980. Přestože bylo poznamenáno špatnou kvalitou záznamu, patří mezi nejlepší punková alba nejen své doby. Během svého turné v Británii zanechali velký dojem, neboť tamní punková scéna začínala poněkud zaostávat a upadat. Po delší přestávce vydali v listopadu roku 1982 druhé album "Plastic Surgery Disasters". Po několika turné, např. i v Austrálii nebo na Novém Zélandu, v roce 1985 vyšlo album v pořadí již třetí -"Frankenchrist". To však znemenalo začátek konce, protože k albu byl přidán plakát s názvem "Penis Landscape", na kterém byly tři řady pánských přirození. Na základě toho byl proti nim zahájen soudní proces, byli obviněni z mravního ohrožení mládeže. V podstatě však šlo jen o záminku, aby se mohli "nepohodlných" DK zbavit. Jello Biafra tak byl vzat do vazby, ze které se dostal na kauci, kterou dali dohromady ostatní členové vydáním desky s koncertními záznamy. Proces pak trval ještě 2 roky a ačkoli nakonec DK zvítězili, byli z toho natolik znechucení a otrávení, že se rozpadli. Před tím však ještě stihli vydat desku "Bedtime For Democracy", která už ovšem postrádala ono kouzlo, které provázelo desky dřívější.
Ačkoli se po rozpadu každý vydal svou vlastní cestou, v roce 1987 byla vydána ještě jedna kompilace s názvem "Give Me Convenience Or Give Me Death" obsahující některé z prvních nahrávek, které nebyly dříve zveřejněny. Po několika letech samostatných projektů se jejich cesty opět setkaly a DK znovu žije, bohužel však už bez Biafry, kterého nahradil Brandon Cruz.

Anti-Flag

10. listopadu 2008 v 13:30 | Elysia |  Hudba


Oficiální stránky:

Členové:
Justin Sane: kytara, zpěv
Chris Barker (Chris #2): basa, zpěv
Chris Head: kytara
Pat Thetic: bicí

Diskografie:
Die For The Government (1996)
Their System Doesn't Work For You (1998)
North America Sucks!! (split with D.B.S.) (1998)
A New Kind Of Army (1999)
Underground Network (2001)
Mobilize (2002)
The Terror State (2003)
Death Of A Nation DVD (2004)
For Blood And Empire (2006)
A Benefit For Victims Of Violent Crime (2007)
The Bright Lights Of America (2008)

Historie:
Počátky kapely Anti-Flag bychom mohli hledat v Pittsburghu v Pensylvánii v roce 1988. V názvu kapely se odráží zkušenosti zakladatelů Justina a Pata v jejich rodém městě, kde byli často svědky toho jak určitá skupina lidí nadšeně vykřikuje slogany jako "svoboda, ne fašismus" za současného mávání americkou vlajkou, kterou nosili okázale i na svých bundách. Americká vlajka pro ně byla symbolem demokracie, kterou však na druhé straně neváhali použít jako nástroj proti komukoli, kdo zcela nesdílel jejich názory a to se často neobešlo bez násilí.
Toho času se v kapele vystřídalo hodně kytaristů a basáků včetně Justinovy sestry Lucy. Právě kvůli nestabilnímu složení kapely se rozpadly už po odehrání prvního vytoupení.
V roce 1993 Justin a Pat založili novou kapelu s basákem Andy Flagem po kterém se pojenovali jako Anti-Flag. V roce 1996 vydali první album Die For The Government u New Red Archieves. Andy Flag skupinu opustil v létě 1996 kvůli osobním neshodám s Justinem. Na krátký čas Andyho zastoupil v roli basáka Sean Whelan, který v té době hrál ještě v jiné kapele (57 Detective) s kytaristou Chrisem Headem, kterého později do skupiny přivedl a na začátku roku 1997 roli basáka zastával právě on. Ke konci toho samého roku basu převzal Jamie Cock a z Chrise Heada se tak (k jeho vlastnímu potěšení) stal druhý kytarista. Konečná sestava vznikla v roce 1999, kdy Jamieho Cocka nahradil Chris Barker, znamý také jako Chris #2.
V Roce 1999 Anti-flag Vydali desku A New Kind of Army u Go-Kart Records/A-F Records (A-F Records je jejich vlastní nahrávací společnost). Texty zahrnovaly široké spektrum témat, jako například politickou korupci, rasismus, fašismus, nespokojené mládí, policejní brutalitu atd. Obal desky byl rozložitelný jako plakát na němž byl slogan : "Too smart to fight. Too smart to Die. Join now. A new kind of army."
V roce 2000 byli pozváni k účasti na Vans Warped Tour, také poznali pár důležitých lidí jako třeba Fata Mikea z NOFX, majitele Fat Wreck Chords. Z tohoto setkání se vyklubalo přátelství, které později vedlo k vydání dalších 2 desek právě u Fat Wreck Chords.
V roce 2001 se Anti-Flag spojili s legendárním punkovým producentem Massem Giorginim a vydali album Underground Network. Vydáním tohoto alba trochu upustili od hardcorového undergroundu, který byl charkteristický pro alba dřívější. Album je namířené proti fašismu (zvláště pak proti neonacistické infiltraci hadrcorové scény) a americké zahraniční politice. Zároveň bylo první které obsahovalo brožuru esejí historických a politických komentátorů, především profesora Howarda Zinna. V únoru 2002 vyšlo u A-F records album Mobilize, kde uvedli nové songy, ale i 8 starších skladeb v živém podání. Po11. září, kdy byla Amerika napadena teroristy se členové Anti-Flag vyjádřili proti propagaci války americkou vládou. V té době hodně hudebních obchodů stáhlo jejich alba z prodeje, jelikož jejich hudba byla označena za "anti-americkou".
Roku 2003 vyšlo album The Terror State u Fat Wreck Chords, které bylo v první řadě zaměřeno na kritiku Bushových manipulací ve válce. Znovu album obsahovalo booklet plný esejí jak členů kapely tak i dalších politických komentátorů. Slova písně nazvané "Post-War Breakout" byly původně napsány Woodym Guthriem (pozn: americký folkový hudebník, často texty kritizující politiku), který si sám k textu hudbu nikdy nevytvořil.
8. října 2004 poslanec Jim McDermott ve svém proslovu ve sněmovně pochválil Anti-Flag za jejich povzbuzování mladých lidí k tomu, aby volili.
Roku 2005 podepsali smlouvu s major labelem RCA na další 2 desky. První z nich bylo album For Blood and Empire, vydané v březnu 2006. Středem zájmu byla kritika nesprávného vedení války proti terorismu vládou Spojených států. Píseň "This Is The End (For You My Friend)" byla použita i ve video hrách Madden NFL 2007 a NHL 07. V dubnu dokončili jejich rozsáhlou tour po státech s názvem "War Sucks, Let's Party" a pracovali na dalších bočních projektech jako třeba African Well Fund (pozn: nezisková organizace na pomoc Africe) a Start to Finish MS.
Díky A-F Records se na svět dostaly desky spousty dalších kapel jako The Code, Much the Same, The Vacancy,The Unseen, Modey Lemon a další.
Poslední čerstvě vydanou deskou Anti-Flag je The Bright LIghts of America, ke stejnojmenné písni byl natočen i klip. Ani tentokrát nezklamali a připravili si pro své fanoušky bonus navíc - v bookletu najdete pohlednice s předepsanými manifesty vůči vládě, které stačí jen vystřihnout, nalepit známku, podepsat a poslat.